S tolika důležitými věcmi, které je třeba na mléčné farmě řešit, je snadné přehlédnout kvalitu vody. Ačkoliv se například v evropských zemích zlepšil welfare, stále existuje velký prostor pro zlepšení přístupu k čerstvé pitné vodě v v chovech mléčného skotu. Přitom voda je je pro skot klíčovou živinou.
Kromě udržování různých fyziologických funkcí, jako je trávení, transport živin do buněk a regulace tělesné teploty, mléko obsahuje asi 87 % vody, což znamená, že dojnice produkující 30 kg ml mléka denně vyloučí 24 kg vody za den jen tvorbou mléka. Hlavními zdroji vody jsou pitná voda (která zajišťuje až 80 % potřeby) a voda obsažená v krmivu. Hlavními faktory požadavků na vodu dojnic jsou produkce mléka, složení krmné dávky a teplota prostředí a vody. Holštýnská kráva vypije v průměru 2,4 kg vody/1 kg vyprodukovaného mléka denně, což znamená, že kráva produkující 32 kg mléka by potřebovala téměř 110 kg vody/den. To se může při vysokých teplotách téměř zdvojnásobit, takže dostupnost vody v létě je kritická.
Pití dojnic úzce souvisí s jejich rozvrhem krmení a dojení. Krávy chované uvnitř stáje, krmené TMR a dojené dvakrát denně, vypijí zhruba 40 % vody během dvou hodin po krmení i dojení. Dojnice obvykle stráví pitím 10 až 60 minut denně a ke zdroji vody jdou přibližně 5 až 20krát denně. Je důležité si uvědomit, že krávy jsou společenská zvířata, která mají tendenci synchronizovat své chování, což znamená, že konkurence nastane, když je omezený přístup ke zdroji vody.
Zajistit kvalitní vodu, a to neomezené množství pro hospodářská zvířata není vždy snadné. Poskytování nekvalitní vody může snížit její příjem a ovlivnit užitkovost a zdraví. Kvalitní pitná voda je čirá, bezbarvá, bez zápachu, má nízký celkový obsah pevných látek a bakterií. I když má farma kvalitní vodu, špinavé žlaby/napáječky, kontaminovaná voda nebo špatná chuť mohou kravám snížit příjem vody a/nebo negativně ovlivnit jejich produkci a zdraví. Vynikající způsob, jak zjistit, zda je voda dostatečně čistá, je ptát se sami sebe, zda byste mohli takovou vodu pít. Žlabová napajedla by se měly čistit přibližně jednou týdně. Zajistěte délku žlabu na jednu dojnici asi 10–20 cm, jeden napájecí žlab slouží pro pro 15–20 krav a kolem napáječky musí být volný prostor asi 3 m. Horní okraj napáječky by měl být umístěn 70 až 80 cm nad stáním pro krávy u dospělých holštýnských krav 53 až 74 cm u menších krav (jersey). Hladina vody by měla být 5 až 7 cm od horního okraje. Rychlost přívodu vody by měla být alespoň 30 litrů za minutu, ale vzhledem k tomu, že doba těsně po dojení je také dobou špičky použití vody k čištění dojírny a dojícího zařízení, by vodní systém měl mít možnost průtoku kolem 100 l za minutu, což zajistí, že přívod vody nebude omezen pro dobu aktivního pití. Problémy s kvalitou vody se mohou projevit jako zdravotní problémy u dojnic nebo častěji sníženým příjmem vody.
Víte, který suchozemský savec má nejvyšší denní potřebu pitné vody (na jednotku tělesné hmotnosti)? Slon? Nosorožec? Hroch? Odpovědí je moderní dojnice. Dojnice vypije každý den asi 115 až 200 litrů vody. Během období tepelného stresu se příjem vody může zdvojnásobit. Voda váží 1 kg na litr, takže dobrá dojnice může denně spotřebovat až 200 (nebo více) kg vody. Příjem vody je tedy mnohem větší než příjem bílkovin, sacharidů, tuků a minerálních látek, které kráva konzumuje v tom, co běžně považujeme za „dávku“. To znamená, že to, na co se obvykle zaměřujeme (příjem sušiny), tvoří pouze asi 12 % celkového příjmu živin krávou; zatímco voda tvoří asi 88 %. Voda je tedy nejdůležitější živinou v celkovém denním příjmu krávy. Hlavním kritériem, je kvalita pitné vody. Je vaše voda vhodná k pití podle chemického a minerálního složení?. Nejdůležitějšími složkami, které je třeba vyhodnotit, jsou celkové rozpuštěné pevné látky (TDS), síran (SO4), chlorid (Cl), železo (Fe) a dusičnan-dusík (NO3-, N). Proto je důležité nechat si udělat analýzu pitné vody. Pitná voda pro krávy obsahující více než 0,3 ppm železa může způsobit subklinickou chronickou toxicitu nebo závažnější problémy. Většina krmných dávek dodává dostatečné množství železa. Pokud tedy pitná voda obsahuje přebytek železa (železité železo), může celkové železo v tkáních krávy vzrůst a způsobit „oxidační stres“. To může vést k řadě problémů, včetně zvýšeného počtu zadržené placenty, mastitid, metritid a ohrožení imunitního systému zvířete. Přebytečné rozpustné železo ve střevech zvířete také váže a snižuje vstřebávání dalších klíčových minerálů, jako je zinek a měď. Nadměrný obsah těchto minerálních složek ve vodě může také přispívat k problémům se systémem dodávky vody (čerpadla, potrubí atd.) a snižovat účinnost čisticích a dezinfekčních prostředků. To může vést k problémům s kvalitou mléka (např. zvýšený počet bakterií) a hromadění látek v potrubí, které omezují průtok vody.
Tvrdost je většinou měřítkem obsahu vápníku a hořčíku ve vodě. Tvrdá voda způsobuje mnoho estetických problémů při používání vody, jako je omezený průtok vody z minerálních ložisek, ale obecně nemá nepříznivý vliv na krávy. Extrémně vysoké koncentrace vápníku nebo hořčíku nad 500 mg/l by měly být započteny do složení krmné dávky.
Koliformní bakterie se vyskytují ve všech přírodních vodách (potoky, rybníky atd.) a mnoha studních v podzemních vodách. Koliformní bakterie ve studnách obvykle pocházejí z povrchové vody kontaminující studnu nebo z hmyzu pod uzávěrem studny. Voda používaná k mytí zařízení, vemen a struků by měla mít nulové celkové množství koliformních bakterií na 100 ml vody. Nejistota panuje o vlivu koliformních bakterií na pitnou vodu pro dojnice. Vzorky vody z napajedel mohou obsahovat velké koncentrace koliformních bakterií, zvláště pokud se žlaby nečistí často. Zjištění obsahu koliformních bakterií naznačují potřebu lepší hygieny. Denně čistěte a dezinfikujte nádrže, abyste snížili zátěž bakteriemi, zvyšte základnu napajedel nebo nádrží, abyste snížili kontaminaci vody hnojem.
Bakterie E. coli vznikají přímou kontaminací zvířecím nebo lidským trusem. Výskyt bakterií E. coli je mnohem závažnější než celková koliformní bakteriální kontaminace. Bakterie E. coli lze často nalézt napajedlech a žlabech v důsledku přímého kontaktu se zvířaty. Časté čištění míst s vodou může minimalizovat vystavení E. coli nebo jiným fekálními bakteriemi ve vodě.
Krávy jsou citlivé na přístup k vodě a na problémy s kvalitou vody.
Během horkého počasí může dojnice v laktaci vypít 200 i více litrů vody denně.
Dejte kravám příležitost napít se bezprostředně před a po dojení.
Napájecí žlaby by se měly snadno a pravidelně čistit.
Kvalita a čistota vody je zásadní, otestujte si kvalitu vody každý rok a ujistěte se, že vodní cesty i napajedla jsou čištěny přibližně jednou týdně.
