Kulhání má významný dopad na ziskovost stád a na zdraví a dobré životní podmínky krav. Současný výzkum se zaměřuje na nejlepší využití nových technologií jako nástrojů pro měření a sledování zdravotního stavu krav. Aby se zvýšila přesnost předpovědi automatické detekce laminitidy, měly by být zjištěny asociace mezi nezávislými proměnnými pro účinný management užitkovosti a zdraví paznehtů dojnic.
Ve studii nedávno publikované v časopise Agriculture (2021) vědci vysvětlují, jak mohou vlastnosti nádoje mléka působit jako biomarkery kulhavosti u dojnic a jaký je její dopad na užitkovost. Výsledky jejich předchozí studie ukázaly, že laminitis ovlivňuje četnost návštěv krav v automatickém dojení, produktivitu krav a interval mezi dojením.
Studie
Pro tuto studii bylo vybráno 73 zdravých a 55 chromých krav. Kulhání bylo diagnostikováno místním specializovaným veterinářem podle standardního postupu. Dojení krav byly hodnoceny dvakrát za sebou – během večerního a ranního dojení. Měření průtoku mléka bylo měřeno dvěma elektronickými mobilními průtokoměry.
Kulhavost a nádoj mléka
Všechny znaky výtěžnosti mléka (celkový objem mléka na dojení; nádoj během první, druhé a třetí minuty dojení) byly u zdravých krav vyšší ve srovnání s kulhavými kravami. „Nárůst stresu u nemocných krav ovlivnil proces dojení – slabší stimulace reflexu vylučování mléka a následně nižší nádoj,“ uvedli a dospěli k závěru, že množství mléka může být dobrou možností pro lepší predikci kulhavosti.
Studie ukazují, že elektrická vodivost mléka je vhodným indikátorem pro klinickou i subklinickou mastitidu. Elektrická vodivost je určena koncentrací anionů a kationů. Pokud například kráva trpí mastitidou, zvyšuje se koncentrace Na+ a Cl− v mléce, což vede ke zvýšené elektrické vodivosti mléka z infikované čtvrtiny. V této studii byly všechny ukazatele elektrické vodivosti mléka (elektrická vodivost při nejvyšším průtoku mléka, elektrická vodivost během počáteční doby dojení, maximální elektrická vodivost po dosažení nejvyšší rychlosti dojení) vyšší u krav se známkami laminitidy ve srovnání se zdravými krávami.
Doba dojení a rychlostní vlastnosti
Všechny indexy doby dojení (doba celkového dojení, doba do průtoku mléka 0,5 kg/minutu, doba hlavní fáze dojení a další) byly vyšší u zdravých krav během ranního i večerního ve srovnání se skupinou kulhavých během obou období dojení.
Bimodalita v toku mléka krav
Bimodalita průtoku mléka je definována jako opožděné spouštění mléka na začátku dojení. Bimodalita je spojena s časem zpoždění před dojením a přípravou struku a má negativní vliv na účinnost dojení, což způsobuje zvýšenou dobu dojení strojem. Vysoká prevalence bimodality může naznačovat špatné zdraví. V této studii analýza ukázala, že bimodalita toku mléka byla statisticky významně spojena se zdravotním stavem krav. Prevalence bimodality toku mléka byla 23,3 % u zdravých krav, zatímco u kulhajících krav to bylo 56, 4%.
Koncentrace kortizolu v krvi
Koncentrace kortizolu může být cenným biomarkerem chronického stresu. Bolest prožívaná při kulhání by mohla působit jako stresor u mléčného skotu. Nepříznivé stresory vyvolávají reakce nadledvinek, což zase zvyšuje koncentrace glukokortikoidů, což vede k vysoké produkci kortizolu. V této studii to bylo jasně indikováno zvýšením koncentrace kortizolu v krvi: pokud tato hladina u krav překročila 1 μg/0 ml, zvýšila se pravděpodobnost identifikace onemocnění paznehtůse zvýšila 4, 9krát. Vědci zdůraznili, že výrazně vyšší úrovně koncentrace kortizolu v plazmě ve skupině kulhavých mohou být spojeny se stresem, který tato zvířata zažívá, a s jejich výraznějšími reakcemi na proces dojení.
Závěr
Vědci dospěli k závěru, že vlastnosti toku mléka mohou působit jako biomarkery kulhání a nemoci paznehtů u dojnic. Ze všech studovaných parametrů bylo riziko kulhání nejvýstižnější zvýšením koncentrace kortizolu v krvi.*
Dairy Global
