V posledních letech došlo k výraznému nárůstu cen energií a paliv, což se promítlo do všech oblastí výroby a spotřeby. Cena energie může zásadně ovlivnit náklady na výrobu celé řady produktů a krmiva pro hospodářská zvířata nejsou výjimkou, protože energie představuje značnou část nákladů, např. při sušení. Spotřeba paliv při dovozu surovin a distribuci krmných směsí je další nemalou položkou na straně výrobních nákladů.
Pokud jsou některé plodiny navíc využívány k výrobě biopaliv, může to jejich ceny také podstatně zvyšovat. Počátek 20. let 21. století není vůbec snadný. První roky poznamenala epidemie covidu-19, na kterou „plynule navázal“ konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. V „pozadí“ se ještě uplatňují klimatické vlivy a další faktory. Není divu, že v řadě zemí došlo k masivnímu ukončování činnosti některých podniků, ať už v důsledku „kovidových omezení“, kvůli nedostatku surovin či materiálu nebo rostoucím nákladům. Velmi dobře se ukázala provázanost jednotlivých oborů a síla celého řetězce – plyn je potřebný pro výrobu dusíkatých hnojiv, bez nichž se stabilního, vysokého výnosu, např. obilovin, jen stěží dosáhne. Silně byl zasažen i mlékárenský průmysl – bez elektrické energie nelze podojit krávy a zchladit mléko, které je potřeba přepravit do mlékárny a tak dále. S omezenou spotřebou, klesla poptávka, redukovala se pracovní místa, stoupala nezaměstnanost, narůstaly problémy s platební neschopností. V únoru 2022 začal válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, které do té doby zajišťovaly 30 % světového vývozu pšenice a ječmene. Ukrajina byla jedním z nejvýznamnějších vývozců kukuřice, pšenice, ječmene, zaujímala dominantní postavení na světovém trhu se slunečnicí, resp. olejem, ale také s mlýnskými výrobky, zejména v krmivech pro zvířata. Byla též nejdůležitějším zahraničním dodavatelem řepky pro EU. Pro svět může mít likvidace ukrajinského exportu zásadní vliv, protože výrazné omezení vývozu obilí z této země může způsobit jak nárůst cen, tak zhoršení potravinové nejistoty a emisí oxidu uhličitého. Vývoj je kombinací více faktorů, nejenom války a nedostatku financí, i když okupace, zničené farmy, zaminovaná pole a problémy s logistikou značně ovlivňují schopnost zemědělců řádně pracovat. Nedostatek financí omezil hlavně využívání moderních technologií a hnojiv, což ovlivní i sklizeň v roce 2023, přestože již v předchozím roce spadla produkce tradičních obilovin o téměř 50 %. A jaká je či bude situace na trhu se zemědělskými komoditami? Na tom evropském klesly v polovině dubna ceny pšenice na nejnižší úroveň od září 2021. Na světovém šly ceny také dolů, ale ne tak strmě. Pro rok 2022/23 předpokládá USDA celkový vývoz ukrajinské pšenice ve výši 13 milionů tun, což je o více než 5 milionů tun méně než v předchozí sezóně. Nicméně exportní trasy jsou značně nejisté, a to nejen mezi obchodníky opět vyvolalo obavy o budoucnost a zapůsobilo na ceny.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopise Krmivářství 3/2023.
