Produkce krmiv v roce 2025 vzrostla, průmysl ukázal v nestabilním roce sílu

Celosvětová produkce krmiv dosáhla v roce 2025 úctyhodných 1440 milionů tun, což představuje meziroční nárůst o 2,9 %. Většina regionů a sektorů zaznamenala růst, přičemž sektor čelil neustálému tlaku.

Josef Svoboda

Velká část nárůstu tonáže krmiv v roce 2025 odrážela modernizaci, nikoli prosté rozšíření poptávky — například pokračující přechod Číny z míchání na farmách na průmyslové krmné systémy, zlepšení výkonu zvířat a vyšší efektivitu v chovu drůbeže a v akvakultuře. S výjimkou těchto strukturálních změn je základní globální růst stále reálný, ale může být mírnější, než naznačují čísla. Určujícím rysem roku 2025 tedy nebyl pouze objem, ale odolnost pod tlakem. Producenti zvládali přetrvávající rizika nemocí zvířat, nestabilní vstupní trhy, problémy v dodavatelských řetězcích, klimatické narušení a zpřísňování očekávání udržitelnosti, přičemž dosáhli čistého růstu ve většině sektorů druhů. Drůbež a akvakultura se staly hlavními motory expanze, zatímco sektory přežvýkavců odrážely cykly dobytka a omezovaly obnovu stáda. V roce 2025 globální zemědělství ukázalo, že má stále kapacitu růstu — ale tento růst nyní závisí na přizpůsobivosti, efektivitě a řízení rizik stejně jako na samotné poptávce. Tyto dynamiky tvoří základ pro výhled odvětví do roku 2026, kdy bude úspěch stále více definován ne vyšší produkcí, ale ziskovým a odolným objemem.

Geopolitické napětí v období nestability

Geopolitika je v sektoru krmiv známým zdrojem obav kvůli svému dopadu na náklady na suroviny a hrozbě pro kontinuitu a dodavatelský řetězec — a to platilo i v roce 2025. Dopady těchto geopolitických událostí však byly regionálně stejně nerovnoměrné jako extrémní povětrnostní jevy zmíněné výše. Geopolitické trendy a události, které byly v roce 2025 hybateli změn nebo nestability, byly válka mezi Ruskem a Ukrajinou, narušení lodní dopravy v Rudém moři a celní rizika — z nichž každé výrazně ovlivnilo dodavatelské řetězce po celém světě. Latinská Amerika, jejíž silná závislost na exportu zvyšuje její zranitelnost vůči vnějším šokům, čelila překážkám v dovozu a problémům obchodní politiky, které vedly k nestabilitě místních cen. Zemědělský úspěch regionu v roce 2026 bude záviset na zvládnutí rozdělených globálních obchodních dohod. Mezitím byly marže výrobců v jihovýchodní Asii stlačeny globálními narušeními nákladní dopravy a geopolitické trendy ohrožovaly spolehlivost tras a dodávek na Blízkém východě, zejména na trzích závislých na dovozu. V regionech, které byly v roce 2025 geopolitikou nejvíce ovlivněny, producenti konzistentně popisovali cyklus začínající narušením obchodu, které vedly k omezením dostupnosti vstupů, následovaným cenovými výkyvy a volatilitou, což vedlo k menším maržím, a nakonec k přídělovým nebo sníženým spotřebám krmiv.

Množství krmiv podle regionů v roce 2025

Globální výroba krmiv vzrostla v roce 2025 o 40,136 milionu tun, což je nárůst o 2,9 % a celkem přibližně 1,440 miliardy tun.

• Afrika a Blízký východ (102,549 milionu tun): Tento region zažil v roce 2025 rok odklonu. Zatímco Afrika silně expandovala (+11,5 %) díky komercializaci a rostoucímu pronikání krmných směsí, Blízký východ vstoupil na strukturální plató (+1,1 %), vyvažující tlak nemocí a regulační či zdrojová omezení. V obou subregionech ovlivnily výkonnost tři síly: dostupnost bílkovin, zranitelnost vstupů způsobená cenami obilí a volatilitou měn a pokračujícími narušeními nemocemi — zejména slintavky a kulhavky a ptačí chřipky.

• Asie (559,297 milionu tun): Asie zůstala v roce 2025 globálním centrem produkce krmiv, přičemž růst byl ovlivněn industrializací a cenově uvědomělými spotřebiteli, což zvýšilo poptávku po drůbeži a akvakultuře. Pokračující přesuny od míchání na farmách ke komerčnímu krmivu, zejména v Číně, podpořily rekordní produkci, zatímco citlivost na spotřebitelské ceny posílila dynamiku v sektoru drůbeže a akvakultury. Jihovýchodní Asie vstoupila do cyklu obnovy a exportu, přičemž obnova stáda prasnic zvýšila produkci vepřového masa a drůbeže zůstala také silná, i když nemoci zůstávají stálou výzvou.

• Evropa (274,061 milionu tun): Sektor krmiv v Evropě byl v roce 2025 diferencovaný, ale obecně odolný. Nižší ceny surovin, podpořené velkými globálními sklizněmi sóji, řepky, pšenice a kukuřice, zlepšily marže a stimulovaly produkci na několika klíčových trzích. Navzdory pokračujícímu tlaku chorob a regulačním omezením se region celkově stabilizoval. Mírné zisky u dojnic a brojlerů vyrovnávají tlak v jiných segmentech, zatímco vyvíjející se obchodní rámce a udržitelnost nadále mění výrobní strategie v celém regionu.

• Latinská Amerika (204,446 milionu tun): V roce 2025 Latinská Amerika upevnila svou pozici jako přední světový "proteinový koš". Poptávka po krmných směsech vzrostla meziročně o 2,8 %, to je o 5,536 milionu tun, podpořená silnými exportními trhy a nižšími cenami obilí. Růst byl široce založený, zejména v drůbeži, vepřovém a akvakultuře, ačkoli lokální narušení v částech andských a karibských subregionů zmírnilo celkovou expanzi.

• Severní Amerika (288,620 milionu tun): V roce 2025 se množství krmiv v Severní Americe mírně zmenšilo (o 0,7 %), především kvůli historicky těsnému cyklu chovu dobytka a klesající dynamice chovu hovězího masa. Region stále zaznamenal selektivní, druhy řízený rozmach, s růstem soustředěným na brojlery a dojnice. Stabilizace se objevila také v krmivech pro prasata, přičemž sektor vajec a krůt zůstal v zotavení po zdravotních narušeních. Konsolidace mezi výrobnami krmiv, zvýšení provozní efektivity, tlak na udržitelnost a optimalizace složení krmiv nadále přetvářejí odvětví v celém regionu.

Celý článek najdete v Krmivářství 4/2026, který právě vychází.*

Zdroj: Alltech

Zpracoval: Ing. Josef Svoboda, CSc.

Kontakt: post4me@seznam.cz