Produkce mléka na farmě je řízený proces

Na semináři pro chovatele mléčného skotu ve Stříteži u Jihlavy, který uspořádala společnost CRV Czech Republic, spol. s r. o., ve spolupráci s NTG Agri, s. r. o., a Fremis, a. s., vystoupil také Ing. Petr Brabenec. Poradce přes výživu a chov skotu vyjmenoval opatření, jež vedou k navýšení užitkovosti. A to až na úroveň čtyřiceti litrů na ustájenou krávu.

V rámci opatření předcházející užitkovosti čtyřiceti litrů na ustájenou dojnici Ing. Brabenec hovořil o selekci neefektivních krav, o práci s krávami v tranzitním období, o obratu stáda, o selekci neefektivních telat či o řízené výživě zvyšující zdraví stáda.

„Produkce mléka na farmě je řízený proces. Dnes na farmě denně sledujeme čtyři parametry, a to podíl dojených krav prodaných mlékárně s tím, že farmy, které cílí na užitkovost 40 litrů na ustájenou krávu, by měly být na hodnotách 90 % a více. Dalšími důležitými parametry jsou počet krav pod čarou, podíl krav zaprahlých při nádoji převyšujícím 30 litrů mléka, obrat stáda a konečně tržby za krávy prodané za cenu vyšší než 30 tisíc korun. Nejsledovanějším ukazatelem managementu jsou dojnice pod čarou. Jedná se o nemocné krávy, které prošly neefektivní léčbou a musí se vyřadit z reprodukce. Na dobré farmě by podíl neefektivních krav neměl převyšovat tři procenta produkčního stáda. Počet krav zaprahovaných při nádoji 30 litrů je ukazatelem úrovně práce managementu, přičemž doporučené číslo je od 80 % více. Cílem je mít ve stádu krávy s užitkovostí od 35 do 55 litrů s dobrou perzistencí laktace. Nežádoucí jsou i krávy s užitkovostí nad 70 litrů, protože při současné úrovni výživy se nedožijí následující laktace,“ navázal poradce.

Tranzitní období

Na adresu krav v rozdoji Ing. Brabenec uvedl, že má smysl denně kontrolovat zdraví zvířat, přičemž s veterinářem je interval kontrol jednou za jeden až dva týdny.

„Vzorec laktace je daný tranzitním obdobím. Co se ohledně zdraví nepodaří podchytit během prvních třiceti dnů laktace, později nedoženete. Zjistilo se, že důvodem více než 80 % onemocnění dojnic má základ v zanedbání péče v tranzitním období. U krav v rozdoji se osvědčuje podávat drenč, který nastartuje bachor na 100% výkon, ale i aplikace léků proti bolesti pro rychlé zvýšení žravosti. Jde totiž o to, aby otelené krávy přijaly co nejvyšší objem sušiny. Na některých farmách výrazně omezily používání antibiotik u krav v rozdojové skupině, ale i u telat. Při porovnání se zavedenou praxí jsme totiž zjistili, že ač jsme krávu léčenou antibiotiky zachránili, nedojí a zůstává pod čarou. Současným trendem je podávat kravám v rozdoji namísto antibiotik drenč a více probiotik, případně léky proti bolesti. Tato opatření se uplatňují při snížení zdravotních rizik souvisejících například s dislokacemi slezu, enteritidami, ketózami, mastitidami, metritidami, mléčnou horečkou či pneumoniích,“ pokračoval Ing. Brabenec.

Doporučení pro obrat stáda

Přednášející dále vyzdvihl význam sonografického vyšetření krav, které poskytuje důležité informace například ohledně zdraví mléčné žlázy, končetin, bachoru či konzistence výkalů, a napomáhá tak zpřesňovat í výběr zvířat pro zařazení do reprodukce.

„Přestože v České republice se čím dál více používají sexované inseminační dávky, na trhu je stále nedostatek vysokobřezích jalovic. Když jsme pátrali po důvodech tohoto stavu, zjistili jsme, že ztráty jalovic v období od narození do první laktace dosahují v průměru 30 %.  Zatímco u nás se vysokobřezí jalovice prodávají za 55 tisíc korun, v Evropské unii je to okolo 3300 eur a ve Spojených státech za čtyři tisíce dolarů. Ale v dnešní době se u nás prodávají vyřazené krávy za 40 tisíc korun, atak se nabízí otázka, co je výhodnější. Doporučení pro obrat stáda, které prokazatelně zvyšuje mléčnou užitkovost, zahrnuje v první řadě měsíční dopočítávání zvířat s ohledem na ztráty a brakaci a dále na zabřezávání krav. Připařovací plán se standardně upravuje po třech až šesti měsících, ale pokud chcete být precizní, musíte ho upravovat každý měsíc. Doporučení pro zrychlení obratu stáda a zlepšení ekonomiky výroby mléka je upřednostnit program sexovaných dávek a snížit inseminaci konvenčním semenem na úroveň do deseti procent. Přitom platí zásada, že jalovice se inseminují výhradně sexovanými dávkami. Dalším krokem, který vám pomůže navýšit mléčnou užitkovost, je vyřadit z reprodukce dojnice, které již na to tzv. nemají, protože kulhají, mají poškozené vemeno či nejsou v kondici. Pokud je nevyřadíte, zbytečně je vystavujete traumatu. Ověřili jsme si, že až 80 % těchto krav zařazených do reprodukce nepřežilo 50 dnů laktace. Není žádný důvod pro to, abyste měli ve stádu 100 % krav v reprodukci. Cílem reprodukce je mít dostatek jalovic pro obrat stáda od co nejnižšího počtu krav a tím zvýšit podíl dojených krav, protože ty vám vydělávají peníze. Současně se doporučuje, abyste na farmách každý měsíc telili přibližně vyrovnaný počet krav. Přeplnit porodnu si můžete dovolit v první polovině roku, kdy ještě nelétají mouchy, nezahřívá se krmení na žlabu a prodlužuje se den, což přispívá k minimalizaci zdravotních rizik. Ale od července do října byste měli mít na farmě naopak méně porodů. V rámci obratu stáda ve vztahu ke genetice se dále nedoporučuje zařazovat do připařovacích plánů býky s potenciálem navýšení mléka o tisíc litrů mléka a více. Ekonomicky efektivnější je mít ve stádu potomstvo, respektive krávy, které budou dlouhověké a současně budou mít bezproblémové končetiny, dobré vemeno a vysoký obsah tuku v mléce,“ zdůraznil dále Ing. Brabenec.*

Více se dočtete v prosincovém čísle časopisu Náš chov.