Bioplynové stanice se využívají nejen jako účinný a ekologický nástroj pro zpracování živočišného odpadu, výrobu organického hnojiva, ale zejména pro výrobu zelené energie. Rostlinná složka a živočišný odpad představují dva hlavní vstupy. Pro nastartování a udržování fermentačního procesu je nezbytný přísun hovězí kejdy. Běžnou praxí je však používání ivepřové kejdy, která však může zapříčinit kolaps mikrobiálního složení intoxikací mikroorganismů prostřednictvím volného amoniaku.
Rostlinná složka (kukuřice, seno, tráva) a živočišný odpad (hnůj, kejda, podestýlka) představují dva hlavní vstupy pro BPS využívaných v zemědělství. Pro nastartování a udržování fermentačního procesu je nezbytný přísun hovězí kejdy. Běžnou praxí je však „krmení“ BPS i vepřovou kejdou, která však není úplně vhodným substrátem, neboť může zapříčinit kolaps mikrobiálního složení intoxikací mikroorganismů prostřednictvím volného amoniaku. Použití živočišných odpadů (ať hovězích či vepřových) v BPS však může znamenat i riziko zavlečení některých původců bakteriálních patogenů, jako je například Escherichia coli, Salmonella sp., Yersinia sp. V případech, kdy se v chovu skotu vyskytuje paratuberkulóza, je možné rozšíření a i pomnožení jejího původce – Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis (MAP). Dalšími patogeny, které se v BPS můžou v závislosti na nákazové situaci v chovu vyskytovat je původce aviární tuberkulózy – Mycobacterium avium subsp. avium (MAA) a aviární mykobakteriózy – Mycobacterium avium subsp. hominissuis (MAH).
Cílem studie bylo v organické hmotě z fermentorů BPS sledovat přítomnost patogenních a potenciálně patogenních mykobakterií (PPM), a to MAP, MAA, a MAH za použití kvantitativní real time PCR (qPCR). Do studie byly zahrnuty BPS, které využívají různý živočišný odpad (skot, drůbež a prasata). Dalším kritériem při výběru byla teplota, při které BPS pracuje: rozmezí teplot 38 až 42 °C a 44 až 48 °C. Výsledný produkt (fugát, separát) celého fermentačního procesu je ideálně používán jako hnojivo. Avšak je spousta chovů, které využívají separát i do podestýlek či dokonce do krmné dávky! Z pohledu epidemiologického se však jedná o velice riskantní chování chovatele.
Organická hmota ve fermentorech BPS může být v závislosti na nákazové situaci v chovu kontaminována mykobakteriemi – MAP, MAA či MAH. Akumulace uvedených původců mykobakterálních infekcí v BPS je nežádoucí, neboť vede k navyšování jejich koncentrace ve fermentorech samotných BPS. Dále ale může dojít i k reinfekci či dokonce infekci nového chovu. Důvodem je právě používání produktů z konečných fází procesů v BPS (fugát a digestát) mnohdy využívaných bohužel nejen k hnojení ale i k podestýlání či dokonce ke zkrmování.
Podrobněji v časopisu Náš chov 12/2015
