Projekt Zdravé vemeno

Zdraví zvířat bylo stěžejním tématem podzimního semináře pro chovatele mléčného skotu v Bělčicích, který ve spolupráci s Komorou zemědělských poradců České republiky, z. s., již tradičně pořádá společnost NTG Agri, s. r. o. V jeho rámci byla řeč i o projektu Zdravé vemeno, do kterého je zapojeno pět farem s celkovým počtem 2 800 dojnic (2410 holštýnského plemene, zbývajících 390 českého strakatého skotu s podílem krve monbeliardského plemene) z kraje Vysočina.

S dílčími výsledky tříletého projektu Zdravé vemeno seznámil asi šedesátku přítomných chovatelů Ing. Miloš Sikyta společně s MVDr. Liborem Borkovcem.

Výživa, ustájení a management chovu

Audity vztahující se k výživě, ustájení a managementu chovu dělal na farmách zapojených do projektu Ing. Miloš Sikyta.    

„Krávy byly v drtivé většině ustájené v lehacích boxech na slamnaté podestýlce, kterou po zkušenostech s matracemi a separátem upřednostnila i farma s nejvyšším počtem dojnic (810 kusů) a s nejvyšší průměrnou užitkovostí (46,3 kg/ks). Na všech farmách měla zvířata zajištěno odpovídající welfare. Rezervy však byly patrné v tvorbě krmných dávek, a to jak s ohledem na velký počet krmných komponent, tak i typů. Kvalita siláží byla na všech farmách výborná. Tam, kde měli problém s vyšším obsahem sušiny v krmivu použili vodu, aby zamezili jeho separaci. Někde zkrmovali cukrovarské řízky a mláto, což jsou krmiva, u nichž během letního období nelze udržet standardní kvalitu po delší dobu. Ne všude krmná dávka odpovídala užitkovosti ve smyslu překrmování, což se samozřejmě projevilo ve zhoršení kondice krav vyúsťující v komplikace v reprodukci a zdraví. Při hodnocení struktury krmení přes síta jsme zjistili, že v některých chovech měli v krmných dávkách vyšší podíl jemných částic, které u dojnic přispívají k acidózám. Tento problém souvisí i s četností přihrnování krmiva do žlabů. Podle mne je třeba zaměřit pozornost na to, aby krávy neseparovaly předložený mix a aby stále měly ve žlabu dostatek krmiva, čehož lze docílit zvýšenou frekvencí jeho přihrnování. Někde se podceňuje překrmování na konci laktace ve snaze maximalizovat užitkovost, navíc vysokými dávkami jádra, kterým se v krmné dávce dohání špatná kvalita objemných krmiv. Kromě zdravotních problémů je třeba brát v úvahu i ekonomickou stránku věci, to znamená, zda se to vůbec vyplatí! Ale často to bývá tak, že když se dojí, neřeší se problémy ani ekonomika. Samozřejmě do doby, než se něco stane. Základním předpokladem pro dosažení dobrých výsledků je však týmová práce založená na spolupráci výživáře, zootechnika a krmiče,“ shrnul své poznatky z depistáže Ing. Miloš Sikyta.     

Zdravotní stav mléčné žlázy, získávání mléka

Navazující přednáška MVDr. Libora Borkovce zahrnovala výsledky depistáže ke zdravotnímu stavu vemen na farmách zapojených do projektu Zdravé vemeno a posouzení zdravotních dat v kontrole užitkovosti.

„Depistáž ke zdravotnímu stavu vemen na farmě spočívala v absolvování jedné celé směny dojení a v odběru vzorků od třiceti zvířat, z nichž byla polovina prvotelek v co možná nejbližším termínu telení. Část vzorků byla odesílána na bakteriologické vyšetření do akreditované laboratoře SVÚ Jihlava, druhá do SVÚ Praha-Lysolaje, kam se posílaly také vzorky krve a moči ke zjištění faktorů oxidačního stresu, coby včasných markerů, které ukazují, že se ve vemenu děje něco neblahého. Dále jsem posuzoval stav strukových kanálků, provedl skórování kvality postdipů a čistoty struků před nasazením dojicí jednotky, zhodnotil zacházení se zvířaty na dojírně a úroveň vedení záznamů se zaměřením na klinické mastitidy. Samozřejmě mne také zajímalo, jak jsou na tom farmy ve vztahu k ozdravování od BVD. Virus bovinní virové diarei totiž napadá lymfatický systém, což znamená, že významně snižuje imunitu stáda, jinými slovy zvyšuje jeho nemocnost. Na třech farmách měli ozdraveno, na jedné vakcinovali a na poslední nákazový stav neznali. Co se týkalo technologie dojení, na dvou farmách využívaly kruhovou dojírnu Westfalia, další dvě měly Baumatic side by side s dvakrát šesti dojicími stáními a jedna měla ribinovou dojírnu s dvakrát osmi místy od Fullwoodu. Na třech farmách dojili dvakrát denně, na zbývajících dvou pak třikrát za den. Pouze na jedné farmě preventivně vakcinovali proti mastitidě, na ostatních farmách ani nepoužívali vakcinační protokol proti mastitidě. Faremní kultivaci dělali na všech farmách. Úroveň zdravotní dokumentace vztahující se ke klinickým mastitidám byla velmi rozdílná a většinou v podprůměrném až průměrném stavu. Na třech farmách byla velmi dobrá kvalita managementu. Externí zdravotní poradce využívali pouze na jedné farmě, přičemž ošetřující veterinární lékaři byli standardně na všech farmách,“ pokračoval MVDr. Borkovec.       

Více se dočtete v listopadovém vydání časopisu Náš chov.