Proti SLAK je nejdůležitějším nástrojem biosekurita

Nebezpečí viru slintavky a kulhavky (SLAK) spočívá v jeho vysoké infekčnosti, vždyť 0,1 ml lymfy z puchýřů má infekční dávku ID₅₀ 10⁶ až 10⁷ (počet mikrobů schopných vyvolat onemocnění u 50 % infikovaných zvířat), v jednom mililitru slin má ID₅₀ hodnotu 10² až 10³. Vysoká infekčnost a možnost šíření viru větrem na velké vzdálenosti je nebezpečná kombinace, na kterou je třeba adekvátně reagovat. V tomto případě opatřeními, která zajišťují biologickou bezpečnost chovu.

Z přednášky doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., a Ing. Gabriely Malé, Ph.D., prezentované na webináři, který zorganizoval Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., je zřejmé, že biosekurita je základním preventivním opatřením, snižujícím riziko zavlečení viru slintavky a kulhavky do chovu a jeho šíření v areálu farmy. Na základě vývoje aktuální situace v Maďarsku a na Slovensku autoři uvedli, že vysoce riziková jsou především zvířata, lidé, vzduch, vozidla a volně žijící zvířata. Dalšími potenciálními zdroji šíření viru jsou nářadí, chovatelské pomůcky, materiál, krmivo a voda, podestýlka, chlévská mrva a kejda a konečně produkty v podobě mléka a masa.

Omezení rizika průniku viru SLAK do chovu lidmi

Z pohledu omezení rizika průniku viru SLAK do chovu lidmi přednášející uvedl, že v první řadě je nutné pravidelně kontrolovat stav oplocení okolo celé farmy, dále mít uzavřené všechny vstupy a vjezdy na farmu a na konci směny je zamykat.

„V současnosti platí zákaz vstupu cizích osob do chovu a jejich volný pohyb v areálu farmy. Před vstupem do chovu musí všechny osoby projít dezinfekční rohoží a při vstupu na farmu si vydezinfikovat ruce. Všichni zaměstnanci, ale i veterinární lékař a inseminační technik by měli před nástupem do práce, respektive před kontaktem se zvířaty projít hygienickou smyčkou. Tvoří ji část, kde si odloží civilní oděv a obuv, dále projdou přes sprchy, a nakonec si v tzv. čisté šatně oblečou pracovní oděv a obuv. Nezbytné návštěvy musí používat jednorázový overal a návleky na obuv. Zaměstnanci nesmí doma chovat zvířata vnímavá na slintavku a kuklhavku, ani navštěvovat jiné chovy v tuzemsku ani v zahraničí,“ pokračoval specialista na zoohygienu, welfare a biosekuritu.

Omezení rizika průniku viru SLAK do chovu vozidly

Jak z prezentace dále vyplynulo, osobní vozidla zaměstnanců i návštěv by měla parkovat na vyhrazeném parkovišti mimo areál farmy. Pro cizí vozidla platí zákaz vjezdu do chovu a jejich pohybu v areálu farmy. Do areálu farmy dále nesmí vjíždět vozidla pro odvoz kadáverů.

Vozidla navážející jadrná a objemná krmiva, krmné směsi, seno, slámu chlévskou mrvu, kejdu, hnojůvku a močůvkou musí na vjezdu do farmy projet dezinfekční vanou (rámem, rohoží). Řidiči, kteří musí v areálu chovu vystupovat z vozidel, například cisteren na odvoz mléka, si musí při vystupování z vozidla nasadit jednorázové návleky na obuv. Všechna vozidla se musí být před přepravou zvířat a po ní vyčistit, umýt a vydezinfikovat na ploše určené pro dezinfekci vozidel.

Omezení rizika průniku viru SLAK do chovu volně žijícími zvířaty

„Základním preventivním opatřením biosekurity omezujícím šíření viru SLAK volně žijícími zvířaty je sledování zdravotního stavu zvěře a nákazové situace v okolí farmy, a to včetně odstřelu zvěře a vyšetření vzorků. Jeho součástí je vybudování kompaktního neporušeného oplocení, s tím že v chovech skotu stačí jednoduché, v chovech prasat se doporučuje dvojité. Oplocení okolo farmy je třeba pravidelně kontrolovat. V případě zvýšeného rizika je nutné omezit nebo úplně zakázat volný pohyb veřejnosti v lesích a oborách. Účinná dezinsekce a deratizace, včetně kontroly jejich účinnosti, zabrání průniku hmyzu a hlodavců na farmu a do stájí. Dále je třeba věnovat pozornost regulaci volně žijících ptáků, toulavých psů a koček a zabezpečit vodní zdroje před kontaminací výkaly volně žijících zvířat,“ vysvětlil doc. Novák.

Více se dočtete v květnovém čísle časopisu Náš chov.*