Jehněčí a skopové maso patří v celosvětovém měřítku k oblíbeným surovinám. Nenáročnost těchto hospodářských zvířat je výhodou při vypásání hůře dostupných pastvin nebo v ne příliš úrodných oblastech. Nicméně existují i intenzivní plemena, jejichž chov v řadě zemí přispívá nemalou měrou do národního hospodářství. I v chovu ovcí je efektivita důležitým parametrem.
V České republice sice nepatří chov ovcí mezi příliš rozšířené aktivity, i když jehněčí a skopové maso získává na oblibě. Především v menších stádech je u nás chováno něco přes 200 tisíc ovcí. Ve srovnání s ČR je Irsko s téměř čtyřmi milióny ovcí chovatelskou velmocí. Ačkoliv ve světovém měřítku se Irsko vlastně také řadí k malým chovatelům. Nicméně tamní výzkum zabývající se problematikou chovu ovcí jede na plné obrátky, aby vědci a poradci mohli chovatelům zodpovídat otázky týkající se optimalizace jednotlivých procesů v chovu. Inu, ekonomika musí vycházet a k tomu je potřeba mít vše zvládnuté v maximální možné míře.
Když jde o zisk, tak je to nejenom v chovu ovcí poměrně složitou hrou čísel. Proti sobě zde stojí staré známé „týmy“: náklady a výnosy. Jejich velikost záleží na jednotlivých „hráčích“, mezi které patří třeba počet a užitkovost chovaných a odchovaných zvířat, náklady na krmení, zdraví, energie a pracovní síly.
Počet jehňat, která jsou odchována každou plemenicí, je klíčovým ukazatelem užitkovosti a významným předpokladem úspěchu celého chovatelského systému. Damian Costello, specialista na chov ovcí na Teagasc, upozorňuje i na další faktory, které by měly být zvažovány při plánování šlechtění a managementu chovu, kam mimo jiné patří brakace, výběr plemeníků a pořizování nových plemenic.
Vědci z Teagasc poukázali například na důležitost výběru plemenného berana. Plemenice po beranech, kteří vynikají plodností, kam patří např. plemeno belclare, dovedou v průměru odchovat o 1,7–1,8 jehněte na bahnici více. Při analýzách dat z Teagasc Research Demonstration Farm došli vědci k závěru, že zvýšení počtu odstavených jehňat na bahnici z 1,5 na 1,8 zvýšilo na pokusné farmě průměrný čistý zisk o 366 eur/ha.
Lze tedy předpokládat, že pokud aktuální management chovu a dostupnost pracovní síly dovolí zvýšit plodnost základního stáda, pak aplikace příslušného šlechtitelského programu může přinést výsledky v průběhu následujících čtyř až pěti let.*
