22.01.2013 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pseudomor drůbeže opět udeřil

Poprvé v polovině prosince loňského roku, naposledy o měsíc později byl na našem území hlášený pseudomor drůbeže. Celkem čtyři nálezy potvrdila národní referenční laboratoř Státního veterinárního ústavu v Praze – Lysolajích ve Středočeském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Ve všech případech tohoto virového onemocnění ptáků označovaného jako newcastleská choroba se jednalo o záchyt v zájmovém chovu holubů.

Naposledy se toto nebezpečné onemocnění domácích ptáků u nás objevilo v roce 2007 u holubů v zájmovém chovu. U domácí drůbeže to bylo ještě o dalších devět let dříve, respektive v roce 1998. Ani tehdy se však nejednalo o záchyt v komerčním chovu, který je definovaný počtem převyšujícím pět set kusů drůbeže.
Původcem onemocnění je paramyxovirus, který se přenáší nejčastěji kontaktem. Zdrojem jeho šíření jsou jak volně žijící ptáci, tak domácí drůbež a produkty z ní, respektive maso a vejce. Na cirkulaci viru se může podílet i imunizovaná drůbež, u níž v závislosti na stupni imunity probíhá onemocnění inaparentně, tj. bez příznaků, při současném vylučování viru trusem. Z hospodářsky využívaných ptáků je vnímavá zejména hrabavá drůbež a holubi, u kachen a husí se klinické příznaky onemocnění vyskytují jen vzácně.
Inkubační doba newcastleské choroby drůbeže, u níž se rozlišuje pět forem – orgánová, nervová, respiratorní, mírně respiratorní a latentní je čtyři až sedm dnů.

Legislativa rozlišuje mezi
slepicemi a holuby
„K této ekonomicky závažné nákaze se vztahuje evropská legislativa, respektive směrnice rady č. 92/66 EHS, zavádějící opatření pro tlumení newcastleské choroby drůbeže. Do našich předpisů byla transponována vyhláškou č. 299/2003 o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. V této souvislosti je však třeba říci, že pseudomor drůbeže mezi zoonózy nepatří,“ uvedl ředitel odboru a ochrany zdraví zvířat Státní veterinární správy České republiky MVDr. Zbyněk Semerád.
Příslušná opatření stanovují dva postupy, podle toho, zda se nákaza potvrdí u drůbeže nebo u holubů. U nich se ještě specifikuje, zda se jedná o holuby poštovní mající možnost volného pohybu nebo jde o holuby chované zavřených v holubnících. Pokud se zjistí pseudomor u holubů, tak se vyhlásí ohnisko bez toho, aby se vyhlašovala ochranná pásma. V případě prokázání nákazy u drůbeže se ohnisko vyhlašuje v celém hospodářství. Při odděleném chovu v halách a na základě výsledků epizootologického vyšetření se může vyhlásit jen v konkrétní hale. Současně se vyhlašují dvě pásma, a to tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru ve vzdálenosti deseti kilometrů od ohniska.
„Ve vymezených pásmech se provádí soupis veškerých chovů drůbeže s uvedením počtu chovaných ptáků, nastaví se režim dozoru, ohlašovací povinnost apod. Dále se přijímají i omezující opatření, a to jak z hlediska přenosu a pohybu samotné drůbeže, tak i drůbežích produktů. U této nákazy se léčba neprovádí, veškerá drůbež nebo holubi se musejí usmrtit. Následně se provede čištění a dezinfekce chovatelských zařízení. Teprve až po úplné eradikaci nákazy lze provést opětovné naskladnění drůbeže v chovu,“ pokračoval MVDr. Semerád.

Povinnosti chovatelů
Jak již bylo řečeno, u Newcastleské choroby drůbeže se léčba neprovádí. Prevence spočívá ve vakcinaci ptáků. V chovech hrabavé drůbeže evidovaných v ústřední evidenci podle plemenářského zákona je chovatel povinen zajistit dostatečnou imunitu hejna po celou dobu reprodukčního cyklu. Za dostatečnou imunitu se považuje titr 1:16 a více při vyšetření hemaglutinačně inhibičním testem. Účinnost vakcinace se vyšetřuje nejdříve šest týdnů po provedené vakcinaci ve vzorcích krve od šedesáti ptáků z hejna. V metodice kontroly a zdraví zvířat se uvádí, že vakcinaci si chovatel hradí sám.
„Chovatelé v zájmových chovech tuto povinnost nemají a vzhledem k tomu, že vakcíny se dodávají pouze ve velkých baleních vyvstává i problém jak ji technicky zajistit. Podle veterinárního zákona jsou však chovatelé povinni hlásit svému veterinárnímu lékaři nebo krajské veterinární správě jakékoli příznaky, které nejsou v souladu s normálem. Konkrétně se jedná o případy související s poklesem snášky, gastrointestinálními a respiratorními problémy a samozřejmě úhyny,“ vypočítal ředitel odboru.
K zásadám minimalizujícím rizika šíření pseudomoru, který se přenáší nejčastěji kontaktem s volně žijícími ptáky patří zasíťování výběhů a krmení a napájení drůbeže v uzavřených prostorách.
„V komerčních chovech jsou protinákazová opatření přísnější. Chov musí být zabezpečen proti vstupu cizích osob i volně žijících zvířat. Standardním opatřením je pak zasíťování výběhů, případně rozmístění maket vybraných druhů dravců k odrazení přítomnosti volně žijících ptáků. K zabránění přenosu nákazy předměty nebo lidmi slouží základní očista a dezinfekce používaných nástrojů a chovatelských pomůcek a konečně i hygiena,“ konstatoval dále.

Ve středních Čechách i na Moravě
Celkem čtyři ohniska pseudomoru byla na základě potvrzení národní referenční laboratoří SVÚ Praha – Lysolaje postupně vyhlášena ve Středočeském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Tomuto rozhodnutí předcházelo vyšetření uhynulých holubů ze čtyř chovů v laboratoři Státního veterinárního ústavu v Praze a Olomouci, u nichž se nejprve musela vyloučit aviární influenza. Kromě holubů se ve stejnou dobu řešily i dva hromadné úhyny několika desítek hrdliček.
„Při podrobnějším vyšetření jsme zjistili dva rozdílné kmeny viru tohoto původce newcastleské choroby drůbeže, což ukazovalo na dvě izolovaná místa. Že jsou zdrojem nákazy volně žijící ptáci se nám potvrdilo ve středočeském kraji, kde jsme totožný kmen viru zjistili u uhynulých hrdliček,“ vysvětlil MVDr. Semerád.
V dotčených chovech se o utracení holubů postarali vyškolení pracovníci pohotovostních středisek pro mimořádné situace, kteří současně zajistili i odvoz kadáverů. Veterinárními inspektory provedený soupis o počtu chovaných holubů chovatelé přikládají k žádosti o náhradu, adresovanou na ministerstvo zemědělství. Náhrada se poskytuje v souladu s veterinárním zákonem jak za utracená zvířata, tak za náklady související s odvozem kadáverů a provedením dezinfekce.
V souvislosti s uvedenou nákazou má SVS ČR ohlašovací povinnost vůči Evropské komisi. V systému ADNS se k členským státům Evropské unie dostává základní informace se stručným výpisem přijatých opatřeních, včetně časového snímku. Do čtyřiadvaceti hodin od potvrzení nákazy musí naše nejvyšší veterinární autorita v systému WAHIS ještě ohlásit událost Mezinárodnímu úřadu pro nákazy (OIE).
„V našem případě výskytu pseudomoru u holubů v zájmovém chovu by členové Mezinárodního úřadu pro nákazy, mezi něž patří nejen státy Evropské unie, ale i některé ze třetích zemí, neměli přijímat opatření omezující obchodování. Naopak u drůbeže je obchodování vždy pozastaveno, a to na dobu tří měsíců od provedení závěrečné dezinfekce. Po uplynuté této lhůty posíláme hlášení, na jehož základě se uvolní obchod. Tyto podmínky jsou nastavené i ve veterinárních certifikátech doprovázející jednotlivé zásilky jak samotné drůbeže, tak jejích produktů,“ pokračoval ředitel odboru.
S aktuálním zjištěním pseudomoru u holubů ve středočeském kraji Státní veterinární správa řešila ve spolupráci s pořadatelem výstavy (Výstavištěm Lysá nad Labem, s. r. o. a Koordinačním aktivem Českého svazu chovatelů Středočeského kraje) také opatření pro pořádaní středočeské výstavy v Lysé nad Labem.
„Jde totiž o to, že podle novely veterinárního zákona platné od prvního ledna letošního roku si u svodů zvířat, u nichž neplatí ohlašovací povinnost do ústřední evidence stanovuje veterinární podmínky pořadatel. Vydali jsme mimořádná veterinární opatření a od organizátorů jsme si vyžádali seznam vystavovatelů drůbeže. Protože se jednalo o prodejní výstavu, bylo nezbytné, abychom pro případné dohledání měli kontakty i na kupující. Naší snahou bylo mít akci pod kontrolou bez toho, aniž bychom omezovali chovatele nebo zvyšovali náklady pořadatelům. Díky zodpovědnému přístupu všech dotčených stran jsme měli aktuální nákazu drůbeže pod kontrolou,“ sdělil na závěr MVDr. Semerád.
Základní podmínkou pro vystavení holubů a drůbeže bylo předložení potvrzení o vakcinaci, která nesměla být provedena déle než před šesti měsíci. Kontroly u přejímky zvířat se zúčastnili jak inspektoři z Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj, tak jejich kolegové ze Státní veterinární správy. Závěrečné čištění a dezinfekce všech výstavních prostor pak byla jen závěrečnou tečkou za středočeskou výstavou, která se bez ptáků prostě neobejde.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down