Od založení první pštrosí farmy v České republice uplynulo již dvanáct let. I přes vysoké pořizovací ceny chovného materiálu a nejistých možnostech odbytu se afričtí pštrosi mezi domácími chovateli rozšířili. Podle zdrojů Českomoravské společnosti chovatelů bylo letos k 11. květnu v centrální evidenci 191 chovů s celkovým počtem 3485 pštrosů. Vzorovým příkladem toho, jak lze produkci této netradiční komodity finalizovat, je pštrosí farma Studánka v Židovicích.
Její majitel Lukáš Krejný s námi ochotně hovořil nejen o svých chovatelských zkušenostech, ale také o ekonomice odbytu, která je alfou a omegou každého podnikání.
Pštrosí farma Studánka v Židovicích, která byla založena v roce 2001, stojí na základech bývalého padesátihektarového areálu tehdejšího Státního statku Roudnice nad Labem. „Po vybudování výběhů pro chovné i jatečné ptáky, dále líhně a odchovny pro pštrosata jsme pořídili chovný materiál. Když jsme dosáhli cílového stavu asi stovky chovných pštrosů, těšili jsme se na první produkci. Ve fázi odbytu jatečných pštrosů jsme však narazili na problém s porážením běžců. Rozhodli jsme se proto vybudovat vlastní jatky,“ zavzpomínal majitel farmy Lukáš Krejný.
Chov a odchov
Chovní ptáci na židovické farmě pocházejí z domácích a polských chovů. V současné době je stav plemenných běžců na sedmdesáti kusech, s jatečnými ptáky, respektive kuřaty je na farmě okolo pěti set běžců.
Již od prosince chovatel přídavkem reprogranulí připravuje pštrosy na nadcházející sezónu. Granule, které pomáhají nastartovat tok a páření a následně i snášku podávají na židovické farmě až do konce srpna. Kromě granulované směsi pštrosi dostávají ještě řezanou vojtěšku, kterou v zimě nahradí vojtěšková senáž, dále mačkané zrno ovsa, pšenice a kukuřice. Samozřejmostí je doplněk vitaminů a minerálních látek.
Vejce, která mají průměrnou hmotnost 1500 g, se na farmě sbírají od ledna do září. Podle Lukáše Krejného je průměrná užitkovost domestikovaných pštrosích slepic na úrovni 50 až 60 vajec, jsou však i rekordmanky s osmdesáti snesenými vejci. Vejce se skladují v temné místnosti nejdéle deset dnů při teplotě nepřevyšující 15 °C. Po důkladném očištění a dezinfekci Betadinem se umisťují do předlíhní. V tomto líhňařském zařízení s kapacitou 500 vajec zůstanou při teplotě 36,1 °C a vlhkosti 20 % až 40 dnů. Závěrečné dva až tři dny zbývající do celkové doby inkubace, jež je u pštrosů 42 dnů, se vejce přemísťují do dolíhně, kde je o něco nižší teplota. Po vylíhnutí kuřata zůstanou ještě den v líhni, aby oschla.
„Během této doby pštrosatům dezinfikujeme pupky. Teprve potom je dáváme do jesliček s vyhřívanou podlahou pod infralampy. Počáteční teplotu 30 °C v jeslích každý den o stupeň snižujeme až na 22 až 23 °C. V tomto zvláštním oddělení odchovny kuřata pobudou čtyři dny bez krmení. Až do jednoho měsíce věku jsou kuřata v jednotlivých odděleních po deseti až patnácti kusech na koberečcích, které každé tři dny pereme a dezinfikujeme. V dalším období života jsou na slámě a už ani nepotřebují vytápění. Nejvyšší ztráty jsou u kuřat do jednoho měsíce věku, jsou spojené se zažívacími problémy. Proto chceme využít zkušeností polských chovatelů, kteří v odchovu kuřat používají probiotika. Protože momentálně se nám sezóna zpozdila a začínáme teprve líhnout, tak chytřejší budeme až za měsíc,“ prozradila manželka Eva Krejná, která má s chovem pštrosů mnohaleté zkušenosti.
Pštrosí kuřata se vykrmují 10 až 14 měsíců do jatečné hmotnosti 90 kg. Krmná dávka je až na reprogranule, které nahrazuje výkrmová kompletní granulovaná směs obdobná jako u chovných ptáků.
Odbyt jatečné produkce
Certifikovaná porážka na pštrosí farmě Studánka v Židovicích je v provozu od listopadu 2004. Končí tady nejen pštrosi z vlastní farmy, ale i od chovatelů ze všech koutů republiky, dále ze Slovenska nebo Polska.
„Ročně porazíme asi 1200 kusů, z toho je okolo 500 jatečných pštrosů z naší farmy. Asi 25 kg masa, které se těží pouze ze stehen, rozdělujeme na steakové, gulášové a malý a velký filet. Zatímco dříve jsme až devadesát procent produkce zhodnotili na zahraničních trzích v Německu, Belgii, Švýcarsku nebo Itálii, tak nyní to jsou především z důvodu vysokých nákladů na dopravu domácí odběratelé. Podstatnou část naší produkce včetně druhů masa, jako jsou vnitřnosti nebo kousky na guláš, které neberou ve velkoobchodních řetězcích, například Tescu, Makru nebo Bille, kam jateční produkci také dodáváme, zhodnotíme v našich dvou prodejnách, a to na farmě a ve městě Roudnici nad Labem. Troufám si říci, že bez našich obchodů bychom nemohli v tomto podnikání pokračovat,“ řekl na závěr majitel pštrosí farmy s vyřešenou koncovkou Lukáš Krejný.
Klíčové informace:
– Africký pštros patří do stejné skupiny nelétavých ptáků jako jihoamerický pštros nandu a australští běžci zastoupení kasuáry, kivii a emuem.
– Jako všichni běžci mají málo vyvinuté prsní svalstvo, proto se jateční surovina těží z dobře vyvinutých končetin.
– Podle údajů Českomoravské společnosti chovatelů je v centrální evidenci 191 chovů s celkovým počtem 3485 pštrosů.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Mám zájem a chtěl bych vyzkoušet odchov kuřete Pštrosa .Nabídněte cenu a místo prodeje 2 měs.kuřete.Sdělte prosím způsob dodání do místa bydliště Mikulovsko. Děkují