Po roce byla v České republice opět potvrzena aviární influenza. Na rozdíl od loňského roku byla nákaza subtypem H5N8 zjištěna u volně žijících ptáků. Respektive u dvou uhynulých labutí nalezených na Zlivickém rybníku na Písecku. U volně žijících ptáků bylo uvedené onemocnění ptáků podléhající hlášení na našem území potvrzeno naposledy v roce 2017.
Podle údajů Státní veterinární správy byla aviární influenza potvrzena na našem území poprvé v roce 2006. Jednalo se o vysoce patogenní subtyp H5N1 zjištěný u volně žijících ptáků, respektive u uhynulých labutí nalezených na území Jihočeského a Jihomoravského kraje. O rok později byl stejný subtyp vysoce patogenní aviární influenzy již potvrzen také v chovech drůbeže, respektive u vykrmovaných krůt a brojlerů v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň.
Během patnácti let byla aviární influenza potvrzena u nalezených uhynulých ptáků ještě v letech 2007 (vysoce patogenní subtyp H5N1), 2010 (nízce patogenní subtyp H5N3), 2011 (nízce patogenní subtyp H7N7), 2012 (nízce patogenní subtyp H4N6) a konečně 2017 (vysoce patogenní H5N8). Naproti tomu v průběhu čtrnácti let od potvrzení prvního případu v domácích chovech drůbeže se chovatelé v komerčních chovech i malochovech potýkali s následky aviární influenzy ještě v letech 2009 (nízce patogenní sybtypy H5N3; H7N9), 2010 (nízce patogenní H6N9), 2017 (vysoce patogenní H5N8) a 2020 (vysoce patogenní H5N8).
Na základě deklarace, kterou po třech měsících od likvidace posledního ohniska uvedené nebezpečné nákazy zaslala Státní veterinární správa Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), byla Česká republika od 12. 6. 2020 zemí prostou ptačí chřipky.
Vzhledem k tomu, že v aktuálním případě z 21. ledna se jednalo o subtyp H5N8 potvrzený u volně žijících ptáků, ochranná opatření (vymezení kontrolní oblasti v okruhu tří kilometrů a monitorovací oblasti v okruhu deseti kilometrů) se kolem místa nálezu uhynulé labutě v lokalitě Zlivického rybníka nevyhlásila. To by však neplatilo v případě subtypu H5N1, který je potenciálně nebezpečný i pro člověka. Státní veterinární správa prostřednictvím jejího ředitele Zbyňka Semeráda drobnochovatelům drůbeže v této souvislosti doporučuje držet chovanou drůbež v uzavřených prostorách a chránit ji před kontaktem s volně žijícími ptáky. Zároveň v této oblasti vyzývá občany, aby nemanipulovali s nalezenými uhynulými volně žijícími ptáky, ale informovali o této skutečnosti místně příslušnou krajskou veterinární správu.*
