Od července loňského roku je Česká republika zemí oficiálně prostou výskytu aviární influenzy – ptačí chřipky. A díky nedávné změně evropské legislativy to platí i potom, co se 2. ledna letošního roku potvrdilo nové ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže v Horních Slověnicích na Českobudějovicku.
V uvedeném malochovu o počtu třiceti slepic se drůbež chová ve zděném kurníku s výběhem bez přímého kontaktu s volně žijícím ptactvem. V jeho blízkém okolí je však hned několik rybníků, na nichž aktuálně zimuje velké množství kachen divokých.
Chovatel prostřednictvím soukromého veterinárního lékaře v neděli 31. prosince loňského roku nahlásil Krajské veterinární správě pro Jihočeský kraj úhyn deseti slepic. Při šetření v chovu veterinární inspektoři zjistili, že i zbývající slepice vykazovaly klinické příznaky onemocnění, doprovázené i poklesem snášky. V rámci předběžných opatření odeslali uhynulé slepice na vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. Referenční laboratoř SVÚ Praha potvrdila ptačí chřipku H5N1 2. ledna.
„Zbývající drůbež v chovu bude utracena a následně bude provedena desinfekce odbornou firmou. Krajská veterinární správa využije, podobně jako v případě posledního loňského ohniska na Kladensku, možnost danou nedávnou změnou evropské legislativy. Nevymezí okolo zasaženého chovu uzavřená pásma, čímž odpadá i vyhlašování mimořádných veterinárních opatření v pásmech,“ řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Důvodem pro využití uvedené výjimky je skutečnost, že chovatel neuvádí drůbež ani její produkty na trh, a tak riziko dalšího šíření nákazy je minimální. Česká republika by tak neměla ztratit oficiální status země prosté ptačí chřipky, který je důležitý pro mezinárodní obchod s drůbeží a jejími produkty. Krajská veterinární správa bude nákazovou situaci v oblasti bedlivě monitorovat a ve spolupráci s hasiči bude o situaci informovat chovatele a obce v dotčené oblasti.
Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků, kteří je dále šíří zejména trusem. K nakažení drůbeže dochází nejčastěji pozřením krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují v chovech drůbeže vysokou nemocnost a úhyny, což se významně promítá do ekonomických ztrát.
„Chtěl bych velmi apelovat na chovatele drůbeže, že důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti je jedinou účelnou ochrannou proti zavlečení této nebezpečné nákazy do chovu,“ uvedl v souvislosti s prvním letos potvrzeným případem ptačí chřipky v tuzemských chovech drůbeže ministr zemědělství Marek Výborný.
Nejefektivnějším opatřením proti možnému zavlečení nákazy do chovu je zamezení kontaktu volně žijících vodních ptáků s drůbeží, krmivem a vodou určenou k napájení. V praxi to znamená chovat ptáky v uzavřených objektech či pod zasíťovanými výběhy a zakládáním krmiva a vody do vnitřních prostor chovného zařízení. Při jakémkoli podezření na výskyt nákazy – zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva – je namístě kontaktovat místně příslušnou krajskou veterinární správu.
V loňském roce bylo na území České republiky postupně vyhlášeno třiadvacet ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a v chovech ptáků držených v zajetí. První dvě ohniska se objevila 2. ledna, z nichž jedno bylo v malochovu drůbeže ve Velké Bukovině v Ústeckém kraji a druhé v komerčním chovu v Sedlčanech ve Středočeském kraji. Poslední ohnisko bylo potvrzeno 12. května v malochovu ptáků držených v zajetí v Kladně-Švermově ve Středočeském kraji.
Po splnění všech legislativních podmínek Česká republika v červenci oficiálně získala od Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) status země prosté, bez výskytu této nákazy.*
