Na semináři pro myslivce, lesníky, chovatele, ale i širší veřejnost, který uspořádala Česká zemědělská univerzita Praha, respektive vysokoškolský lesní statek Lesy ČZU v Kostelci nad Černými lesy, se hovořilo také o ptačí chřipce. Prakticky koncipované vystoupení bylo v režii ředitelky odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy pro Královéhradecký kraj MVDr. Blanky Karešové.
Podobně jako africký mor prasat je i ptačí chřipka v současné době přetřásané téma. Z letošních dosud evidovaných (do 18. týdne) jednačtyřiceti ohnisek byla větší polovina potvrzena v chovech drůbeže, a to ve 22 případech. Zbývající počet připadal na volně žijící ptáky.
„Pro obě nákazy je společné, že k nim přistupujeme podle evropské legislativy. Konkrétně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, které jsou právně použitelné od 21. dubna 2021. Také z toho důvodu se zákon č. 166/1999 Sb.,o veterinární péči stále aktualizuje. Aviární influenza patří mezi nákazy vedené v kategorii A, u jejichž zjištění je nutné přijmout okamžitá opatření k eradikaci. Kromě aviární influenzy či afrického moru prasata do této skupiny nákaz patří také slintavka a kulhavka, mor skotu, nodulární dermatitida skotu, neštovice ovcí a koz či mor malých přežvýkavců. Jak mnozí z vás víte, ministerstvo zemědělství vydává koncem roku tzv. opatření obecné povahy, v němž jsou u jednotlivých druhů hospodářských zvířat vyjmenovaná onemocnění, která se sledují, aby se v chovech udržela dobrá nákazová situace. U ptačí chřipky je v rámci tzv. Programu sledování aviární influenzy u drůbeže a volně žijících ptáků nastavený systém, který je zaměřen především na zjišťování výskytu uvedené nákazy subtypů H5 a H7. Typ vyšetření je nastavený podle toho, jak nákaza u jednotlivých druhů ptákůprobíhá. Například u kachen jsou úhyny vzácné a často u nich ani nejsou patrné klinické příznaky onemocnění. Při monitoringu v komerčních chovech vodní drůbeže se proto musí dělat také virologické vyšetření (PCR), naproti tomu u hrabavé drůbeže, to znamená u slepic a krůt, stačí jen sérologického vyšetření,“ řekla MVDr. Blanka Karešová.
Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov.*
