Snížené pH bachoru a jeho kolísání během dne jsou považovány za hlavní faktory ovlivňující rozvoj subakutní bachorové acidózy, která negativně ovlivňuje celkový zdravotní stav, příjem krmiva a množství a kvalitu produkovaného mléka. Nejrizikovější jsou vysokoprodukční dojnice na vrcholu laktace. Snížení pH bachoru a tím minimalizovat riziko subakutní bachorové acidózy lze docílit přídavkem pufrů do krmné dávky. Ohledně využití pufrů za účelem snížení rizika subakutní bachorové acidózy existuje řada studií. Zmírněním rizika subakutní bachorové acidózy přidáním pufru na bázi vápenitých mořských řas (Lithotamium calcareum) do optimalizované celkové směsné krmné dávky se zabýval i kolektiv specialistů z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., a ze společnosti NutriVet, s. r. o. Pohořelice.
V některých studiích se uvádí, že k subakutní bachorové acidóze (SARA) dochází při poklesu pH v bachoru pod 5,6 p dobu delší než tři hodiny za den. Jiné studie ohraničují práh rizika pH pod 5,8 délkou doby výskytu tohoto pH během dne. Doposud nebyla u dojnic stanovena žádná oficiální prahová hodnota pH pro SARA z důvodu nepřesnosti měřicích technik a vysoké variability pH v bachoru u krav.
Jak již bylo zmíněno v úvodu, cílem studie domácích vědců bylo zmírnit riziko subakutní bachorové acidózy přidáním pufru na bázi vápenitých mořských řas (Lithotamium calcareum) do optimalizované TMR. Do pokusu se zařadilo 34 holštýnských dojnic na vrcholu laktace, z nichž se vytvořily dvě skupiny – pokusná a kontrolní. Dojnice byly ustájené ve stáji s automatickými žlaby s vážením krmiva, kam se jim zakládala vyvážená krmná dávka. V prvním pokusném období dostávala jedna skupina krav TMR s pufrem, druhá bez pufru. Po 21 dnech se podávání pufru ve skupinách vyměnilo. K hodnocení byla použita data ze senzorů v dojírně, z tenzometrických krmných žlabů i krčních obojků. Analyzovaly se také vzorky mléka, bachorové tekutiny a výkalů.
Zařazení pufru na bázi vápenitých mořských řas do dobře vyvážené TMR skupině krav na vrcholu laktace nemělo významný dopad na většinu měřených výkonnostních a zdravotních parametrů. Statisticky významně vyšší hodnoty byly zjištěny při přechodu z TMR bez pufru na TMR s pufrem na pro dobu přežvykování, a to z 350 na 464 minut za den. Snížení pH bachoru při přechodu z TMR bez pufru na TMR s pufrem bylo potvrzeno i z dat, naměřených bachorovým bolusem. Důvodem, proč přidání pufru do TMR neovlivnilo významně většinu měřených parametrů v této studii, by mohlo být krmení krav, které nezpůsobovalo SARA.
Více se dočtete v článku Ing. Radko Loučky, CSc., který vychází v listopadovém čísle časopisu Krmivářství.*