Doslova rájem pro děti a jejich rodiče je Pension U Sebastiana v šumavském podhůří ležící na polosamotě, na okraji malé vesnice Hodousice nedaleko Nýrska. O spokojenost hostů se tu s láskou a péčí stará Lucie Hrabětová, její muž Radomil se věnuje mimo jiné provozu farmy zaměřené na pěstování obilnin a chov koní. V tomto až idylickém prostředí v obklopení přírodou vyrůstají jejich dva synové – osmiletý Sebastian a šestiletý Kristian.
„Sem do podhůří Šumavy jsem se přistěhoval s rodiči v roce 1989 z Prahy. Moje akční maminka tu zakládala Občanské fórum, pomáhala lidem v okolí vyřizovat restituce, a nakonec začala i sama hospodařit v prostorách bývalého Státního statku Dešenice. Pamatuji si, jak jezdila za inspirací a radami na farmy v sousedním Německu, aby se poučila, jak nejlépe farmařit. Dodnes se rodiče hospodaření na výměře necelých 400 hektarů tady v Hodousicích a okolí věnují,“ vysvětluje Radomil Hrabě.
S manželkou Lucií, dcerou Jaroslavy a Václava Čtrnáctých z farmy v Číčovicích, která si původně svůj život vysnila v centru Prahy, se seznámili při práci v realitách, jíž se Radomil stále zabývá.
„Dnes už bych ale rozhodně neměnila. Jsem doslova nadšená, že naši synové mohou vyrůstat na venkově a péče o penzion a naše hosty mě naplňuje,“ usmívá se Lucie.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že penzion nese jméno staršího syna Hrabětových, jeho původ je poněkud jiný. „Když dědeček, který žil celý život v Hrabalově Kersku, zestárl, chtěla ho mít maminka co nejblíž u sebe. Rodiče tedy koupili ruinu s vytrhanými igelity v oknech a vybudovali z ní apartmán pro dědečka a následně další, čímž v roce 1996 vznikl penzion. A protože míval děda chovatelskou stanici slovenských čuvačů, pojmenovali ho po jeho nejoblíbenějším psu – U Sebastiana,“ informuje Radomil.
Penzion je součástí farmy, na níž se Radomil Hrabě věnuje pěstování obilnin na 55 hektarech půdy, nechybí ani koně. Ekonomiku farmy pomáhá udržet i poskytování služeb při sklizni sena a senáže.
„Naší specialitou je špalda. Sice jde o náročnou plodinu, ale už vím, jak na ni, daří se nám dosahovat výborných výnosů za dodržení skvělých parametrů. Věnujeme se i pěstování různých druhů ovsa, pšenice a jednou za čtyři roky vysejeme také řepku – jako zlepšující plodinu,“ informuje Radomil.
Lucie se nadchla pro levanduli lékařskou a počínaje loňským rokem zasadila již 1500 rostlinek, na jejichž opojně fialovou barvu je krásný pohled přímo od ohrady s koňmi. „Mám v plánu destilovat ji na esenciální olej a hydrolát a vyrábět sirupy, případně i další produkty,“ plánuje pěstitelka.
