Těžko krátce shrnout veškeré aktivity, jejich přínos pro široké okolí a také jedinečné srdečné vztahy v třígenerační rodině na Farmě Basařových v obci Prosečné na Trutnovsku, kde vše šlape jako dobře promazaný stroj. Bratři Jan, Ondřej a Jiří se tu se svými partnerkami, dětmi a rodiči věnují rostlinné výrobě na více než 500 hektarech půdy, krajinotvorbě, výkrmu masného skotu, zpracování a prodeji hovězího masa v automatech na své farmě, avšak i ve Farmářském domě v blízkém Vrchlabí, který založili, provozují rovněž bioplynovou stanici sloužící k vytápění všech objektů v rámci hospodářství.
Statek v obci Prosečné, která spadá do oblasti Sudet, zakoupili prarodiče dnešních mladých hospodářů na konci roku 1945. Sedlačení, jímž doslova žili, jim však bylo o osm let později komunistickým režimem zcela znemožněno. Příležitost navázat na něj přišla až po dlouhých 40 letech. Ačkoliv jejich syn Blahomír Basař žil tehdy se svou ženou Jaroslavou a třemi syny, Janem, Ondřejem a Jiřím, na Pardubicku, neváhal a hospodaření po svých rodičích se rozhodl obnovit.
Od té doby uplynulo již dlouhých třicet let a na podkrkonošské farmě, která se za tu dobu neuvěřitelně změnila a rozrostla, dnes nachází uplatnění a spokojené žití celkem 14 členů rodiny Basařových. Rodiče Blahomír a Jaroslava Basařovi a jejich tři synové s partnerkami a již i dětmi – nejstarší Jan s manželkou Veronikou a dětmi Anetou a Adámkem, prostřední Ondřej s partnerkou Lenkou a potomky Pavlínou a Janičkou a nejmladší Jiří s manželkou Kateřinou a dcerami Vendulkou a Viktorkou. Všichni si našli na farmě své místo, které je naplňuje, dává jim smysl, přináší radost a dohromady se jim v obdivuhodné symbióze daří tvořit celek, jenž je obrovským přínosem nejen pro obec Prosečné, ale i široké okolí. Pojďme se nyní společně ohlédnout za uplynulými třiceti lety na této farmě a přiblížit si i její současnost.
Na počátku bylo navrácených 23 hektarů půdy a 16 mléčných, ne zrovna nejlepších krav z tehdejšího družstva. Manželům Basařovým ale nechybělo odhodlání a velká chuť vybudovat hospodářství, na které by byl jejich předchůdce pyšný. Do práce na farmě se zcela přirozeně postupně zapojili i synové, kterým v té době bylo 14, 10 a 4 roky. Navyšovala se obhospodařovaná výměra, měnil se vzhled farmy – bývalý kravín K 174 se po rekonstrukci proměnil na moderní stáj pro mléčné krávy. Až do roku 2006, kdy se rodina rozhodla pro chov masného skotu plemene aberdeen angus, zde bylo 60 vysokoužitkových holštýnek, které sbíraly jedno ocenění za druhým.
Brzy se ukázalo, že jít cestou chovu masného skotu byla dobrá volba, neboť začal stoupat zájem lidí o kvalitní hovězí maso, které by si mohli zakoupit přímo na farmě. Poptávka nabyla postupem času takových rozměrů, že se z důvodu potřeby většího množství vykrmovaných zvířat Basařovi rozhodli zaměřit na nákup zástavu z chovů svých kolegů – sedláků a jeho výkrm.*
