Řepka v krmných dietách obstála

Seminář zaměřený na využití řepkového extrahovaného šrotu ve výživě skotu a prasat, který v Cafe zámečku v Lovosicích koncem loňského roku uspořádala společnost PREOL, a. s., měl na programu ekonomiku zkrmování tohoto domácího zdroje proteinových krmiv. Záměrem akce určené chovatelům a výrobcům krmných směsí bylo zhodnotit, zda řepka obstojí v krmných směsích pro výše zmiňované druhy hospodářských zvířat jako alternativa za drahou sóju.

Společnost PREOL, a. s., je největším zpracovatelem řepky olejné v tuzemsku. V moderním provozu postaveném v areálu průmyslové chemie v Lovosicích se zpracuje 400 tisíc tun řepkových semen ročně. Z nich se vyrobí 100 tisíc tun metylesteru řepkového oleje, více než 230 tisíc tun řepkových šrotů a deset tisíc tun glycerínu farmaceutické kvality.
„Na prvním semináři, který jsme uspořádali v květnu loňského roku jsme prezentovali výsledky pokusů zkrmování řepkových šrotů jako alternativy za sóju u prasat a skotu. Dnešní setkání jsme zaměřili na ekonomickou stránku věci, s konkrétními závěry týkajícími se výživy dojnic vystoupí Ing. Petr Brabenec, docent Roman Stupka bude prezentovat výsledky zkrmování řepkových extrahovaných šrotů ve vztahu k produkční užitkovosti prasat. V závěru semináře vystoupí Ing. Sládek, který představí společnost Ethanol Energy, a. s., která ve Vrdech u Čáslavi vyrábí biolíh a další produkty. Pro zájemce jsme pak ještě připravili exkurzi do naší továrny na zpracování řepkového semene, v níž jsme zahájili výrobu v lednu 2010, “ uvedl obchodní ředitel lovosické akciové společnosti PREOL Ing. Libor Toužimský.

Alternativa pro všechny kategorie skotu
Pokus s úpravou krmné dávky v podobě náhrady sojového extrahovaného šrotu za tepelně upravený (extrudovaný) řepkový extrahovaný šrot (ŘEŠ) se uskutečnil v ZOD Petroupim, a. s. Na farmě v Bystřici zde chovají více než 300 vysokoprodukčních dojnic, kterým chovatelé z Benešovska krmení zakládají míchacím krmným vozem do venkovních žlabů. Základem směsné krmné dávky (TMR) je kukuřičná siláž, vojtěšková senáž, seno, sláma, mláto, vlhké kukuřičné zrno z vaku a krmná směs vyráběná na farmě mobilní míchárnou.
„Na farmě v Bystřici jsme si chtěli ověřit zkušenosti švédských a francouzských farmářů, kteří v krmných dávkách pro vysokoužitkové krávy nahrazují sójový šrot tepelně upraveným řepkovým extrahovaným šrotem. Tato ekonomická alternativa dává možnost využití domácího zdroje krmivové základny, v tomto případě řepkových pokrutin. Podmínkou je však jejich tepelná úprava, kterou se zvýší stravitelnost bílkovin, energie a vlákniny, dále se zlepší chutnost krmiva a odstraní se negativní vliv antinutričních látek. V našich provozních pokusech jsme v první fázi řešili možnosti zkrmování řepkových šrotů z hlediska podílu jejich náhrady za sójový šrot, reakce zvířat apod. V další fázi jsme se zaměřili na ekonomické vyhodnocení zkrmování řepkových šrotů. Pro dosažení maximální objektivity jsme dobu ověřování stanovili na dobu jednoho roku,“ uvedl Brabenec.
Z vystoupení výživářského specialisty dále vyplynulo, že pokusné sledování bylo rozděleno do tří etap. V první se řepkovým šrotem nahradilo 50 % sójového šrotu v krmné dávce, ve druhé pak i jeho zbývající podíl. Náhražka v podobě tepelně upraveného řepkového šrotu se zpočátku dovážela ze zahraničí, od dubna loňského roku ověřujeme stoprocentní náhradu sójového šrotu za řepkový z extrudéru v Jevišovicích, který má hodinový výkon 1,7 tuny.
U produkčního stáda dojnic ZOD Petroupim, a. s. se sledovala produkce mléka (celkový prodej na ustájenou krávu, produkce do 100 dnů laktace a dále v rozmezí od 100 do 200 a od 200 do 300 dnů laktace), složky mléka (tuk, bílkovina, močovina), výkonnost reprodukce (procento březosti, laktační den, počet březích), brakace stáda (celková, brakace prvotelek, brakace do 90 dnů) a náklady na krmení (na krmný den a na litr mléka).
„Potvrdily se nám závěry testů ze Švédska a Francie. V kontrolním období od května 2010 do listopadu 2011 se po zařazení extrudovaného řepkového šrotu do krmné dávky zvýšila užitkovost a průměrný nádoj na dojnici o 1,8 kg mléka. Při poloviční náhradě sójového šrotu za řepkový došlo ke snížení nákladů o 4,50 Kč na krmný den, při úplném vyřazení sójového šrotu z krmné dávky se pak úspora na jeden krmný den rovnala devíti korunám. V průběhu pokusného období se neprokázalo snížení obsahu mléčných složek ani nedošlo ke zhoršení reprodukčních a brakačních ukazatelů. Současně jsme si ověřili, že tepelně upravený ŘEŠ je vhodnou alternativou proteinových krmiv u všech kategorií, tzn. včetně jalovic a býků ve výkrmu,“ konstatoval na závěr Brabenec.

Ekonomický efekt u prasat
Odborníci z České zemědělské univerzity v Praze sledoval vliv náhrady různého podílu sójového šrotu řepkovým extrahovaným šrotem u prasat. Celkem dvaasedmdesát pokusných prasat genotypu DanBred bylo podle typu diety rozděleno do tří skupin. Kontrolní skupina dostávala krmnou dávku směsi se sójovým extrahovaným šrotem, druhé se zkrmovala dávka s nejvyšším podílem řepkového extrahovaného šrotu v krmné směsi (v množství 5, 10 a 17 %) a poslední skupině se dávkovala živinově bohatší směs s nižším podílem ŘEŠ (v množství 5, 7 a 12,43 %).
„Pro ekonomické vyhodnocení této krmné strategie jsme u pokusných prasat sledovali průměrnou živou hmotnost během výkrmu, průměrný denní přírůstek, denní spotřebu krmných směsí a konverzi krmiva. U poražených zvířat s živou hmotností okolo 105 kg jsme zjišťovali hmotnost jatečně upraveného těla za tepla, jatečnou výtěžnost, podíl svaloviny, výšku tuku, výšku svalu, pH a elektrickou vodivost v nejdelším zádovém svalu. U čtyřiceti zvířat jsme provedli detailnější jatečný rozbor, v jehož rámci jsme ještě hodnotili hmotnost hlavních masitých částí a jejich podíl v jatečných půlkách, plochu nejdelšího zádového svalu, celkovou hmotnost kýty, pečeně, plece a krkovice, hmotnost tukového krytí z hlavních masitých částí, celkovou hmotnost boku, podíl kýty, pečeně, plece a krkovice, podíl tukového krytí z hlavních masitých částí, podíl boku, podíl masa v jatečných půlkách, pH a elektrickou vodivost nejdelšího zádového svalu, barvu masa a odkap. Po vyhodnocení sledovaných parametrů se největšího ekonomického efektu dosáhlo u skupiny prasat, které se podávala směs s nejvyšším podílem řepkového extrahovaného šrotu. Dosažená rentabilita odpovídající úrovni 35,7 % byla v porovnání s kontrolní skupinou o 2,1 % vyšší, respektive o 2,4 % převyšovala skupinu krmenou živinově bohatší směsí,“ vypočítal na závěr vedoucí katedry speciální zootechniky doc. Ing. Roman Stupka, CSc.