Reprodukční management v chovech krav představuje předem promyšlenou a plánovanou systémovou péči o reprodukci. Cílem systému je předcházení problémům, cílený monitoring a napravování případných problémů v kritických fázích reprodukčního cyklu. Za kritické fáze lze označit poporodní involuci dělohy, obnovení reprodukční aktivity a porod.
V případě zadrženého lůžka lze doporučit kromě pokusů o snadné vybavení lůžka opakovanou aplikaci uterotonik (oxytocin, prostaglandin F2α) do 3.–4. dne po porodu, a poté v případě puerperální metritidy aplikovat antibiotika parenterálně (v případě hnilobných očistek a zvýšené teploty) nebo intrauterinně (hnisavé očistky, normální teplota). Po 20. dnu od porodu při klinické endometritidě je vhodné upřednostňovat lokální antibakteriální léčbu.
Standardní léčba acyklie představuje aplikaci analogů gonadotropiny uvolňujícího hormonu, případně několikadenní aplikaci progesteronu formou vaginálních tělísek (CIDR, PRID). U folikulárních cyst je léčba obdobná a v případě luteálních cyst je indikovaná aplikace prostaglandinu F2α. Jako alternativní léčba může být využita hormonální synchronizace říje (metoda ovsynch nebo její modifikace, případně v kombinaci s několikadenní aplikací progesteronu formou vaginálních tělísek).
Nezabřezávání je nejčastější příčinou postupného snižování intenzity reprodukce u mléčných krav v posledních 30–50 letech. Poněvadž v praktických podmínkách lze diagnostikovat graviditu až po 20. dnu od inseminace, v případě absence březosti nelze odlišit, zda došlo ke skutečnému nezabřeznutí neboli neoplození nebo k odumření raného embrya. Ve výživě je především třeba minimalizovat obsah mykotoxinů a zabránit nadbytku dusíkatých látek s rizikem nadměrných koncentrací močoviny a amoniaku v organismu krav (toxické účinky na gamety i embrya). Při inseminaci je možné hormonálně indukovat ovulaci (aplikace GnRH). V případě hormonální synchronizace říje je třeba důsledně dodržovat časový harmonogram úkonů.
Průběh porodu se obvykle hodnotí jen ve vztahu k vybavení a přežití telete, případně i k přežití krávy. Avšak málokdy se po těžkých porodech hodnotí vývoj telete a kvalita dospělého jedince.
Strategií v reprodukčním managementu je možné se pokusit ve spolupráci s některým specializovaným týmem plánovitě zvyšovat přirozený reprodukční potenciál zvířat nebo ovlivňovat kvalitu produkovaného potomstva metodami asistované reprodukce.*
Doc. MVDr. Radovan Doležel, CSc., Klinika chorob přežvýkavců a prasat, FVL VFU Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 9/2019.
