Selekce mateřských plemen prasat by měla být zaměřena na znaky spojené s reprodukcí. V České republice je šlechtitelský cíl mateřských plemen prasat zaměřený na intenzitu růstu, reprodukci a kvalitu jatečného těla. Genetické hodnocení prasat založené na animal modelu je rutinně aplikováno již od roku 1998. V celkovém selekčním index (CPH) jsou od roku 2005 zastoupeny průměrný denní přírůstek (40 %), podíl libového masa (5 %) a počet živě narozených selat (55 %). I přesto, že podíl znaku reprodukce je v CPH nejvyšší, pozitivní fenotypový a genetický trend se v posledních generacích mírně zpomaluje a v chovech je v průměru dosaženo 13,1 živě narozeného selete na vrh. Požadavkem praxe je proto selektovat na další znaky reprodukce.
Šlechtění na počet živě narozených selat může být spojeno s nárůstem podílu mrtvě narozených selat a s nárůstem ztrát selat do odstavu. Přestože v České republice není z fenotypových výsledků trend zvyšujících se ztrát potvrzen, počet dochovaných selat roste pomaleji než počet narozených selat. Z rutinního genetického hodnocení délky mezidobí vyplývá mírně pozitivní (tj. nepříznivá) genetická korelace tohoto znaku s velikostí vrhu. Předpokládá se, že zařazení délky mezidobí do selekčního procesu bude mít pozitivní vliv na zintenzivnění obrátkovosti chovu a celkovou úroveň reprodukce prasnic. Cílem práce bylo proto navrhnout dílčí selekční index (reproindex) zaměřený na reprodukční znaky mateřské populace prasat a vypočíst selekční odezvu při jeho aplikaci. Počet živě narozených selat a délka mezidobí byly definovány jako šlechtitelské cíle zaměřené na zlepšení reprodukční užitkovosti prasnic. Jako součást selekčního indexu reprodukce byly stanoveny čtyři znaky, a to počet všech narozených, počet živě narozených a počet dochovaných selat a délka mezidobí. Zahrnutí všech reprodukčních znaků v reproindexu mělo pozitivní vliv na zvyšování odezvy u znaků selekčního cíle a současně na spolehlivost konstruovaného indexu. Navrhnuté selekční indexy zaručují požadovaný selekční efekt, přinášejí dostatečnou selekční odezvu a mohou být aplikovány do rutinního genetického hodnocení. Souhrnný reproindex (RI) kombinující více reprodukčních znaků (počet všech a živě narozených, dochovaných selat a mezidobí) dosahuje vyšší spolehlivosti při pozitivní selekční odezvě jak v počtu živě narozených selat tak i v délce mezidobí. Pozitivem je také fakt, že pro uvedené reprodukční znaky jsou rutinně počítány plemenné hodnoty, a tím je vytvořen první předpoklad pro praktickou aplikaci selekčního indexu reprodukce.*
Článek byl realizován na základě podpory projektu QJ1310109 a MZERO0717. Autoři děkují Svazu chovatelů prasat z. s., jmenovitě Ing. Janu Stibalovi, za spolupráci a za poskytnutí potřebných dat.
Zuzana Krupová, Ph.D., Ing. Emil Krupa, Ph.D., Ing. Eliška Žáková, Ph.D., prof. Ing. Josef Přibyl, DrSc., VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves
Podrobněji v časopisu Náš chov 12/2017.
