Revoluce v dojení: Proč je efektivita novou udržitelností

Budoucnost chovu dojnic není postavena na hrubé síle nebo tradici, ale na inteligenci, přesnosti a péči. V nové době již efektivita není jen o rychlosti. Jde o to udělat více s méně – méně stresu pro zvíře, méně energie spotřebované v dojírně, méně a menší zátěž pro zemědělce.

Je to tichá revoluce, ale je globální. Od bavorských kopců po argentinské pláně, od robotických stájí na Novém Zélandu po rodinné farmy v Nizozemsku chovatelé dojnic zvyšují výkon, aniž by obětovali welfare.

Chytré dojení – silnější planeta

Pravda je taková, že pokud chceme do roku 2050 nakrmit 10 miliard lidí, nemůžou se dál dělat věci postaru. Musí se dojit chytřeji. Potřebujeme technologie, které myslí, rutiny, které respektují zvířata i lidi. Musí se přikročit ke spolupráci – s přírodou, s krávami, s vědou.

Efektivita a udržitelnost v terénu

Zaměřme se na to, na čem skutečně záleží: na krávu, na dojicí stroj a na ruce farmáře. Každé rozhodnutí, každá sekunda zkrácení doby dojení, každý ušetřený kilowatt, každá vložka strukového násadce navržená pro lepší zdraví struků apod.

Méně času v dojírně, více času na krávu

Moderní vložky strukových násadců a dojicí systémy již nejsou jen o průchodnosti – jsou o mléčné užitkovosti a pohodlí krav.

Co to znamená v praxi:

Když se kráva cítí v pohodě, snadněji spouští mléko, což zkracuje dobu dojení.

Kratší doba dojení znamená nižší stres a méně spotřebované energie.

Zkrácená doba stání v dojírně pomáhá předcházet kulhání a podporuje přežvykování.

Výsledek: Šťastné krávy, nižší účty za veterináře a lepší dojivost.

Efektivní dojení snižuje spotřebu energie a emisí

Typická dojírna mléčné farmy je jednou z energeticky nejnáročnějších částí provozu. Ale chytřejší dojicí zařízení – vakuová čerpadla s proměnnými otáčkami, vložky strukových násadců, které rovnoměrně vyprazdňují čtvrti, chlazení s rekuperací tepla – mohou dramaticky snížit spotřebu elektřiny. Jedna německá studie ukázala, že přechod farmy na energeticky účinná zařízení snížil spotřebu energie související s dojením až o 40 %, aniž by došlo k poklesu dojivosti.

Výsledek: Nižší účty za energii, nižší stopa CO₂ a dojírna, který nevypadá jako továrna.

To se týká pouze vybavení dojírny, ale co zvířata? Existuje souvislost mezi jejich zdravím a udržitelností farmy?

Dairy Global*