Narušení osvědčené rutiny významně ovlivňují nikoliv pouze užitkovost, ale i zdraví, reprodukční ukazatele a také výskyt neadekvátních projevů v chování krav. To, že tyto negativní projevy primárně ovlivňují i produkční náklady na mléko, je zcela nasnadě.
Problematika celého technologického okruhu dojení se nevztahuje jen na prostor dojírny. Dojení totiž začíná již přesunem dojnic do čekárny, do dojírny a po ukončení dojení zpět do stáje či vyhrazených kotců pro další ošetřování, podle schémetu
Stáj–přeháněcí chodba–čekárna–dojírna–vyhrazené kotce pro ošetřování, přeháněcí chodba– stáj
Časový úsek přesun dojnic
Více než často se setkáváme s nadměrným ruchem ve stáji v úzkých uličkách. Nejlepším řešením nejsou naháněcí chodby o šířce pro jednu krávu, protože to je již stísněný prostor. Do dojírny musí chodit krávy snadno a plynule.
Časový úsek pobyt v čekárně
Velmi často se vyskytující chybou na našich farmách, a to především rekonstruovaných, jsou plošně nedostatečně dimenzované čekárny. Osvětlení čekáren alespoň 200 Lx ovlivňuje chování zvířat. Ochota krav ke vstupu ze stáje do čekárny je totiž mnohem vyšší, než když vstupují do přítmí, kterého se přirozeně obávají.
Časový úsek pobyt včekárně
Dojnice tráví v čekárně mimo krmný žlab a lože před a po dojení více než 60–90 minut. Toto maximum je omezeně platné u průměrné užitkovosti do 6–7 tisíc litrů mléka. Při vyšší užitkovosti se tento čas musí radikálně snižovat pod 60 minut.
Závěrem
Na uvedené chyby a omyly v projekci, výstavbě a provozu dojíren je nutné se dívat v celém kontextu stáje, resp. chovu. Ani perfektní, bezchybná dojírna nemůže vylepšit závažné chyby v technologickém okruhu krmení, podestýlání, odklizu mrvy či kejdy, větrání atd. Dojírna mléko nedělá!
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., technolog – specialista
Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2018.*
