Antimikrobiální rezistence je v současné době celosvětový problém, který se neustále řeší jak v oblasti zdraví zvířat, tak i v humánní medicíně. Čistírny odpadních vod (ČOV) ze zemědělské výroby jsou jedním z hlavních zdrojů uvolňování antibiotik, bakterií rezistentních vůči antibiotikům a genů jejich rezistence do životního prostředí a představují tak hrozbu z hlediska ekologické bezpečnosti i pro lidské zdraví.
Hlavními zdroji kontaminantů ze zemědělství, které se dostávají do městských odpadních vod, jsou dusičnany, fosfáty, těžké kovy, viry, bakterie, ale také různé druhy antibiotik používané v chovech hospodářských zvířat. Hlavní příčinou postupného rozvoje rezistence u Enterobacteriaceae je zvyšující se preskripce antibiotik a s tím spojené zvýšení tlaku antibiotik ve zdravotnických zařízeních a komunitách. Díky neúplné absorpci a metabolickému využití antibiotik cílovými organizmy se jich značná část uvolňuje do životního prostředí, zatímco voda z čistíren odpadních vod má negativní dopad na řeky, do nichž se následně vypouští.
Většina kmenů Escherichia coli (E. coli) nejsou patogenní pro lidi a zvířata. To ovšem neplatí pro patogenní kmeny E. coli, které mohou způsobit závažná infekční onemocnění, včetně infekcí krevního řečiště, urogenitálních, gastrointestinálních a systémových infekcí.
Současné technologie čištění odpadních vod nejsou pro odstranění bakterií rezistentních vůči antibiotikům a genů rezistence dostatečně účinné. To znamená, že čistírny odpadních vod představují jeden z hlavních bodových zdrojů mikrobiálního znečištění vodního ekosystému.
Sezónní vlivy okolní teploty během roku způsobují nejen změny chemických parametrů v odpadních vodách, ale zejména v mikrobiální kontaminaci a výskytu E. coli rezistentní vůči antibiotikům, které se do čistíren odpadních vod dostávají ze zemědělské výroby. Vlivem teploty prostředí na prevalenci E. coli rezistentní vůči antibiotikům izolovaných z odpadních vod se zabýval kolektiv specialistů z Univerzity veterinárního lékařství a farmacie v Košicích.
Závěry jejich studie v článku, který si můžete přečíst v květnovém čísle časopisu Náš chov, prezentuje MVDr. Tatiana Szabóová, Ph.D.*