Řízení kvality procesů při silážování znamená velké peníze

Pravidelný cyklus odborných seminářů společnosti VVS Verměřovice, který v lednu letošního roku putoval napříč Českem, přinesl chovatelům a agronomům komplexní pohled na problematiku výroby objemných krmiv. Program propojil ekonomické souvislosti trhu s mlékem, nejnovější výsledky českého výzkumu, praktické zkušenosti z domácích podniků i vyspělé metody řízení kvality konzervace objemných krmiv z Mexika.

Seminář zahájil Ing. Jiří Burdych (VVS), který zasadil problematiku do širšího ekonomického rámce. Upozornil na specifika českého trhu, kde jsou průměrné ceny mlékárenských výrobků v obchodech často vyšší než průměr Evropské unie, což otevírá prostor pro levnější dovozy, například másla z Polska. Farmářské ceny jsou naopak nižší. Výrobci v ČR (mlékárny) mají tedy mnohem vyšší marži na mléčných výrobcích, než je tomu u výrobců z jiných zemí EU. Pokud jde o dojivost, český chov dojeného skotu se stabilně drží v první desítce nejvíce užitkových států světa. Burdych také zdůraznil, že soběstačnost ČR u mléka a mléčných výrobků se pohybuje kolem 133 %. Zajímavé bylo také grafické znázornění „účinnosti výroby“ mléka v různých regionech světa. Zatímco Evropa má zhruba 10 % dojnic na světě, vyrábí asi 30 % světového mléka. U afrických a asijských zemí je tomu přesně naopak. V závěru vystoupení Burdych pozval účastníky na březnové vyhodnocení soutěže Mléčná farma roku v Seči u Chrudimi.

Vliv teploty na energetickou hodnotu siláží

Ing. Václav Brynda ml. (VVS) se ve své přednášce věnoval zejména vlivu teploty na fermentační proces a aerobní stabilitu kukuřičných siláží. Na základě pokusů provedených ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby demonstroval, jak dramatické rozdíly v netto energii laktace (NEL) vznikají při silážování za různých teplot. Siláž, která se konzervuje při 30 °C, vykazuje výrazně vyšší energetické ztráty než konzervovaná při 20 °C, což v modelovém stádě o 100 kusech může znamenat finanční rozdíl přesahující 600 000 Kč za sezónu.

Brynda zdůraznil, že biologické konzervanty (homo- i heterofermentativní) se vždy vyplatí, ovlivňují nejen teplotní maximum, ale i stabilitu fermentace. Investice do nich se v podobě ušetřené energie a následné produkce mléka podle Bryndy vrací 20 až 30krát. Přednášející představil také technologii NIRs s využitím dronů pro analýzu sušiny kukuřičného porostu. Zmínil také zkušenosti, že horských oblastech narážela přesnost detekce na specifické limity způsobené sklonem pozemků, a tedy snímáním porostu z jiného úhlu.

Pícninářská sezóna v ZD Dolany

Praktickou část semináře reprezentoval agronom Ing. Dominik Markovič, který sdílel zkušenosti z Dolan. Jeho přístup stojí na úzké spolupráci se zootechniky a precizním plánování, které začíná již v zimě objednávkou plachet a konzervantů na celou sezónu. Markovič představil metodu zakládání vojtěšek v kombinaci s hrachem, což zajišťuje vyšší výnosy a lepší kvalitu první seče. V ZD Dolany využívají k utužování v jamách techniku s vagonovými koly a věnují mimořádnou pozornost hygieně, včetně biologické ochrany proti hrabošům pomocí dravých ptáků. Důležitým detailem z praxe je využívání rozřezaných pneumatik k zatěžování silážních plachet, což eliminuje znečištění krmiva blátem a lépe se s tímto materiálem manipuluje.

Mykotoxiny – neviditelná hrozba z pole

Ing. Kateřina Ludvíková ze společnosti ADDICOO GROUP se zaměřila na problematiku mykotoxinů, které jsou sekundárními metabolity plísní a z 90 % si je do silážních jam přivážíme přímo z pole. Mezi nejvíce sledované toxiny v našich podmínkách patří deoxynivalenol (DON), zearalenon a T2-toxin. DON je známý především svým vlivem na centrální nervovou soustavu zvířat, kdy kráva dostává falešný signál sytosti a omezuje příjem krmiva. Ludvíková zdůraznila, že mykotoxiny nelze vidět ani cítit, a proto je klíčová laboratorní analýza a následné použití kvalitních vyvazovačů. Ty by měly fungovat při různém pH a ideálně obsahovat i složky na podporu imunity, jako jsou betaglukany z buněčných stěn kvasinek.

Řízení kvality v reálném čase: Hugo Ramírez Ramírez

Závěr semináře patřil Hugovi Ramírezi Ramírezovi, konzultantovi z Mexika, který představil revoluční pohled na výrobu siláže jako na průmyslový výrobní proces řízený systémem kontroly kvality (Demingův cyklus). Ramírez zkritizoval tzv. forenzní přístup, kdy se kvalita měří až po otevření jámy, a prosazuje měření v reálném čase přímo během sklizně. V Mexiku je běžná výroba objemných krmiv na zakázku a prodej ve velkém jiným farmám, nebo se jako dehydrovaná siláž také exportuje. Tím se výrobní proces siláže vyvinul do nejmenších detailů s přihlédnutím na kvalitu v každém kroku. Do procesu vstupují živiny v pícninách a vystupuje krmivo pro finálního konzumenta – dojnici.

Klíčovými parametry, které lze a mají být monitorovány okamžitě, jsou hutnicí hustota a skóre zpracování zrna (KPS), z AJ Corn Silage Processing). Pro měření hustoty představil metodu vrtání sondou shora dolů přímo během navážení vrstev materiálu. Pokud je zjištěna nízká hustota (cíl je > 240 kg sušiny/m³), lze okamžitě zasáhnout – například změnou úhlu nájezdu traktorů nebo střídáním těžké a lehké mechanizace.

V oblasti zpracování zrna Ramírez demonstroval, že každé procento škrobu, které projde do výkalů, znamená ztrátu přibližně 300 ml mléka na dojnici. Optimální hodnoty KPS nad 65 % (ideálně 70–75 %) lze na farmě ověřit jednoduchou hydrodynamickou separací zrna od vlákniny a následným proséváním přes 4,75mm síto. Tato metoda imituje laboratorní výsledky a umožňuje agronomovi okamžitě přenastavit válce řezačky.

Více najdete v březnovém Našem chovu.*