Rizika omezení oxidu zinečnatého v krmných směsích pro selata

V posledních letech jsou častým tématem diskusí nová nařízení EU v oblasti veterinární medicíny, jejichž účelem je omezování použití některých látek, které bývají přidávány do krmných směsí. Jde například o oxid zinečnatý, jehož účinky nemusí být jen pozitivní, ale jeho omezení v krmných dávkách zkomplikuje práci nejednomu chovateli.

Zinek patří mezi prvky, které jsou pro fungování živých organismů potřebné a biologický požadavek rostoucích prasat je přibližně 50 mg zinku na kg živé hmotnosti. Avšak do krmné dávky selat po odstavu byl přidáván ve formě oxidu zinečnatého (ZnO) v tzv. terapeutickém množství (2000–3000 mg/kg) a pomáhal chránit odstavená selata před průjmy.

V managementu zdraví se na farmách s chovem prasat připravují na změny související s platností nového nařízení, které se týká použití veterinárních preparátů, např. dle nových směrnic EU nebude možné používat oxid zinečnatý v terapeutických dávkách jako krmné aditivum od června 2022. Vědci z irského Teagasc se již několik let pokouší porozumět tomu, co se může dít na komerčních farmách, když přestanou mít k dispozici medikované krmné směsi, ať už jde o antibiotika nebo ZnO. Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl po odstranění antibiotik nebo ZnO z krmné dávky.

  • Došlo k poklesu produkce u selat, z jejichž krmné dávky byla odstraněna antibiotika nebo ZnO.
  • Došlo k propuknutí průjmových onemocnění.

Nejběžnějším výsledkem po odstranění ZnO z krmiva byl pokles užitkovosti. V některých případech se mezi krmnými dávkami neprojevil žádný rozdíl, ale také byl zaznamenán jeden případ propuknutí průjmových onemocnění, i když k němu ve skutečnosti došlo až poté, co vědci pokus na farmě ukončili, a chovatel se pokoušel o krmení bez přídavku ZnO.

U prasat chovaných k produkci vepřového masa jsou důležitými ukazateli efektivity přírůstek hmotnosti a porážková hmotnost. Vědci z Teagasc sledují prasata v různých experimentech – od odstavu po závěrečnou fázi výkrmu a porážku – a zjišťují, že ta bez přídavku ZnO v krmivu dovedou ta ostatní, i přes prodělané problémy, téměř dohnat. Vědci ve svých experimentech selata pravidelně vážili, a to nejprve při odstavu, znovu za dva týdny a při přesunu do výkrmu. Ačkoliv ve většině případů měla prasata krmená s přídavkem ZnO vyšší koncovou hmotnost než ta v kontrolní skupině, tak se objevily i případy, kdy fungovala krmná dávka bez ZnO lépe, což je možné považovat za běžný projev variability, jež je u takových pokusů očekávána.

Strádání zvířat a vyšší výskyt úhynů patří k výsledkům, kterým se chce každý chovatel vyhnout. Skončit se skupinou selat s výrazným zaostáváním v růstu a/nebo vysokou mortalitou si určitě nikdo nepřeje. Propuknutí epidemie u selat, která jsou krmena směsí bez ZnO, mohou být pro chovatele pořádnou noční můrou. Přitom riziko existuje na každé farmě, a proto je důležité, aby první pokusy o zavedení krmných směsí bez ZnO proběhly v době, kdy je ještě možné jeho navrácení a následně se zaměřit na hledání příčiny problému, jehož součástí jsou odběry vzorků a konzultace s veterinářem před zahájením cílené medikace prasat. Vhodná je kontrola antibiotické citlivosti patogenů ve vzorcích trusu. Není od věci mít jasno v tom, jestli používaná antibiotika fungují, nebo je to jen vyhazování peněz a ztráta času (mnohdy i zvířat).

S využitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Mikšovský Marcinková

 Podrobněji v časopisu Krmivářství 3/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down