17.02.2022 | 12:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rizika pro welfare, zdraví i život

Stejně jako u řady jiných chovatelských odvětví, kde je cílem produkce masa, tak i ekonomika chovu prasat závisí nejenom na množství narozených mláďat, ale zejména na počtu úspěšně odchovaných a vykrmených. Kvalita a efektivita produkce závisí na mnoha faktorech. Mnoho z nich působí až v době po narození, ale najdou se i takové, které ovlivní již welfare a zdravotní stav matek v průběhu březosti. Vzhledem k rostoucím požadavkům na etiku a udržitelnost chovu mají vědci stále dostatek podnětů ke zkoumání.

 

Cesta k získání zdravých a užitkových selat začíná už v době před jejich narozením. Důležitá je nejenom správná volba plemenného materiálu, odpovídající ustájení a výživa matek, ale též zajištění bezproblémového průběhu březosti z hlediska zdraví. Vědci z University of Illinois se rozhodli prozkoumat možný negativní vliv zdravotních problémů u březích prasnic na její potomstvo a vyslovili teorii, že infekce u březích prasnice vede u selat k narušení welfare v důsledku problémů se společenským chováním.

Vycházeli z podobnosti s člověkem a znalosti problémů, s nimiž se lze setkat u dětí a mladých dospělých, jejichž matka v průběhu těhotenství prodělala těžkou chřipkovou infekci, na niž její imunitní systém zareagoval takovým způsobem, že došlo k ovlivnění vývoje mozku jejího dítěte. V takových případech může vést k poruchám chování, kam lze zařadit autimus u dětí či schizofrenii mladých dospělých. U člověka jsou tyto souvislosti dobře známé a jsou jedním z důvodů pro doporučení očkování proti chřipce během těhotenství. Avšak dosud byla většina studií testujících základní příčiny uvedených problémů prováděna na hlodavcích.

Někteří vědci vychází z předpokladu, že u imunitních buněk, tzv. mikroglií, dochází k postižení již v mozku plodu, když je matčino tělo donuceno bojovat s infekcí. Mikroglie hrají důležitou roli v normálním vývoji mozku plodu. Pokud je jejich aktivita změněna, mohou napadnout zdravé synapse nebo zabránit tvorbě nových neuronů. To by mohlo zvýšit riziko výskytu poruch učení či chování po narození.

Tato hypotéza již byla podpořena výzkumem u hlodavců, ale nutno podotknout, že vývoj a morfologie mozku hlodavců jsou zcela jiné než u lidí. Podle profesora integrativní imunologie a chování na Department of Animal Science na Univeristy of Illinois Rodneye Johnsona bylo cílem studie otestovat tuto hypotézu u prasat domácích, jejichž mozek se vyvíjí podobně jako lidský.

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down