Použití antimikrobik v chovech dojeného skotu na jedné straně významně přispívá k udržení dobrého zdravotního stavu zvířat a odpovídající úrovně welfare, na druhé straně však zvyšuje riziko vzniku a šíření antimikrobiální rezistence. Tím vzniká problém nejen z hlediska udržení dobrého zdravotního stavu zvířat, ale také veřejného zdraví v důsledku vysokého potenciálního rizika přenosu bakterií rezistentních vůči antimikrobiálním látkám do potravinového řetězce.
Spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat v České republice má dlouhodobě klesající trend. Podařilo se úspěšně dokončit program Státní veterinární správy ČR na ozdravení chovů skotu od infekční bovinní rhinotracheitidy (IBR). Celkově se zlepšila kondice zvířat, a tím se snížilo i riziko výskytu respiračních onemocnění, k jejichž potlačení je nutné nasadit antibiotika.
V chovech hospodářských zvířat lze zabránit vzniku rezistence v první řadě zavedením, a především pak důsledným dodržováním strategie řízení zdravotního stavu stáda. Nejlepším způsobem omezení spotřeby antimikrobiálních látek je minimalizovat rizika výskytu nákaz v chovech v souladu s Metodikou kontroly zdraví a nařízené vakcinace, která je v rámci povinných preventivných a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jejich zdolávání stanovena Státní veterinární správou České republiky. Součástí uvedených opatření je i dodržování odpovídající zoohygieny a zásad biosekurity, ale i zvyšování úrovně welfare v chovech.
Analýzu kritických kontrolních bodů v chovech dojeného skotu z hlediska prevence, profylaxe a biosekurity a jejich vliv na omezení spotřeby antimikrobiálních látek a vývoj antimikrobiální rezistence najdete v článku doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., který jsme zařadili do tematické přílohy zářijového čísla časopisu Náš chov.*
