
V krajině u obce Teplýšovice na Benešovsku hospodaří rodinná farma Ing. Vojtěcha Gobyho na zhruba šesti stech hektarech půdy. Podnik kombinuje rostlinnou i živočišnou výrobu, přičemž jeho současná strategie se opírá méně o maximalizaci výnosů a užitkovosti a více o kontrolu nákladů, stabilitu a dlouhodobou udržitelnost.
„Dnes už není cílem hnát se za rekordním výnosem. Spíš hledáme ekonomickou variantu – takovou, která dává smysl při současných cenách komodit a vstupů,“ říká Ing. Vojtěch Goby, který byl v roce 2025 již počtvrté oceněn titulem Zemědělec roku v kategorii Mladý farmář roku do 40 let.
Osevní postup: pestrost i opatrnost
Struktura plodin na farmě odpovídá kombinaci tržní orientace a potřeb živočišné výroby. Řepka letos zabírá přibližně 80 hektarů, pšenice 150 hektarů, ozimý ječmen 40 hektarů. Jarní sladovnický ječmen z výměry 40 ha farma dodává do pivovaru v Benešově. Novinkou posledních let je mák, který se po loňské premiéře letos rozšířil na 40 hektarů.
„Chtěli jsme osevní postup trochu zpestřit. Loni se nám mák líbil, ale výkupní cena je letos nejistá. Obecně ceny komodit klesají, což dělá rostlinnou výrobu složitější,“ konstatuje Goby.
Součástí struktury jsou také meziplodiny, jetel inkarnát, žito, oves či obilné směsky pro zajištění senážní hmoty. Krmivová základna zůstává pro podnik klíčová.

Orba pod tlakem
Farma v posledních letech omezila klasickou orbu a častěji využívá hloubkové kypření bez obracení půdy. Důvodem jsou jednak protierozní opatření, jednak ekonomika provozu.
„Zkusili jsme na části ploch hloubkové kypření a na části orbu. Náklady se nakonec moc nelišily, ale u orby přibývá další přejezd při přípravě. Minimalizace se nám z pohledu půdy i eroze jeví jako rozumná cesta,“ vysvětluje.
Inspiraci čerpají i od podniků, které přešly na regenerativní zemědělství. Přesto zůstává Goby opatrný: „Je to cesta pro někoho. Ne každý to může dělat všude a za všech okolností.“
„Ochrana půdy je důležitá. Na druhou stranu každé rozdělení znamená víc souvratí, víc přejezdů, víc nákladů,“ upozorňuje Goby. Farma již dnes zakládá biopásy, úhory a zatravněné pásy podél lesa – často i z vlastní iniciativy.
Specifickým problémem regionu je vysoký tlak spárkaté zvěře. „Můžete dát do pole veškeré náklady a pak přijedete s kombajnem a část porostu je pryč. Dančí zvěř je tu obrovský problém,“ říká bez obalu.

Živočišná výroba: charolais a drůbež
Nosným pilířem živočišné výroby je stádo masného skotu plemene charolais. Základ tvoří přibližně 120 matek, telata jsou prodávána jako zástavová ve věku šesti až sedmi měsíců. Výkrm býků farma zatím nerealizuje – vyžadoval by další investice do ustájení.
„Postavit nový kravín je běh na několik let. A za tu dobu se může trh úplně změnit,“ zvažuje Goby. Aktuálně pokračuje období telení (od ledna do dubna), momentálně s desítkami narozených telat.
Druhým pilířem je drůbež – výkrm brojlerů a pekingských kachen. Na jaře a na podzim farma vykrmí přibližně 6000 kachen pro zpracovatele Vodňanská drůbež. Kachny jsou vykrmovány tak, aby byly vyskladněny před Velikonocemi.