Farma Konvalinkových v Jimramovských Pavlovicích se zabývá chovem masného skotu. Nejprve se zaměřili na plemeno charolais, aktuálně se soustřeďují na plemeno parthenaise.
Zpočátku bylo hospodaření zaměřeno na chov mléčného skotu, a na navrácené orné půdě se dařilo obilninám, bramborám i krmné řepě. „Měli jsme až 18 krav, které byly zapojeny do kontroly užitkovosti, a dodávali jsme do mlékárny v Hlinsku. Když jsme si po pěti letech nechali udělat projekt na nový kravín, bylo mi jasné, že tudy cesta nepovede. Byla doba vzestupu chovu masného skotu u nás a v našich přírodních podmínkách je pastva ideální, nebylo tedy příliš co řešit,“ vzpomíná hospodář a dodává: „Rozhodl jsem se tehdy pro plemeno charolais a zakoupil první krávy od pana Rešla z Roseče, došlo samozřejmě i na import jalovic a býků z Francie, také jsme dělali embryotransfery.“
Konvalinkovi se zabývali plemenařinou, jezdili na výstavy masného skotu, kde dosahovali výborných výsledků a produkovali plemenná zvířata, zejména býky. Po čase je zlákalo u nás nepříliš rozšířené plemeno pocházející rovněž z Francie – parthenaise. „Oproti charolais jde o plemeno se snazšími porody, lepším utvářením vemene, lehčí kostrou a s lepší výtěžností, jejich maso je netučné, má jemnou strukturu a výbornou chuť,“ informuje farmář.
V letošním roce tak bude prodán zbytek charolais stáda a Konvalinkovi se zaměří čistě na plemeno parthenaise. Aktuálně mají stádo o počtu 28 matek a dva býky, část zvířat pochází z České republiky, některá přímo z Francie. Před několika lety se Konvalinkovi rozhodli vybudovat místo bývalé mléčnice a zázemí bourárnu hovězího masa se dvěma zracími boxy. Ročně putuje z farmy na jatka zhruba 10 až 15 jaloviček, které jsou pak ve čtvrtích rozbourány, zavakuovány a ve formě 4,5 a 9kilogramových balíčků si pro ně po předchozím objednání jezdí zákazníci. Zbylé jalovičky si hospodáři ponechávají, býčci jsou prodávání především do Nizozemí. „Výtěžnost tohoto plemene je opravdu vynikající, kolem 65 %. Měli jsme tu býčka o hmotnosti 574 kg, který měl na háku 400 kg,“ informuje Libor Konvalinka.
Od roku 2009 hospodaří rodinná farma v režimu ekologického zemědělství, velká část pozemků byla zatravněna. Konvalinkovi obhospodařují celkem 91 hektarů půdy, z nichž 71 je vlastních. Výměru dvaceti hektarů zabírá orná půda, zbytek trvalé travní porosty, nechybí ani 10 ha lesa. Na orné půdě se pěstovuje jarní triticale na množení pro PRO-BIO. „Velice se mi zamlouvá regenerativní zemědělství, kterému bych se chtěl v budoucnu více věnovat. V letošním roce mám v plánu zasít po sklizni pětiplodinovou směs meziplodiny a nechat ji přes zimu vymrznout, abych zajistil co nejdelší pokryv půdy. Na jaře pak chci použít metodu strip-till,“plánuje farmář.*
