13.12.2011 | 06:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ryby nejen na talíř

Chov ryb většina z nás spojuje s živými kapry v kádích, které nabízejí rybáři v období vánočních a velikonočních svátků. Do tohoto sektoru živočišné prvovýroby však spadá i péče o další hospodářsky významné ryby, včetně druhů zařazených mezi genetické zdroje. Za uchování a využití genetických zdrojů ryb je odborným garantem Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Problematika šlechtění a plemenitby hospodářsky využívaných ryb je pak v kompetenci Rybářského sdružení České republiky.

Uvedení Národního programu konzervace a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat do života předcházela studie o vývoji a současném stavu původních druhů a plemen hospodářských zvířat profesora J. Máchy, DrSc., z tehdejší brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity. Na výčtu autochtonních českých, dlouhodobě adaptovaných a v místních podmínkách vyšlechtěných populací, plemen a linií ryb se podílel Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech (VÚRH JU).
„Nejprve jsme se zaměřili na genetickou inventarizaci, která zahrnovala nejen výčet plemen, která vůbec v republice jsou, ale také do jaké míry jsou čistokrevná, jaké jsou genetické vzdálenosti mezi plemeny, respektive do jaké míry jsou příbuzná a která z nich zasluhují ochranu. K tomuto účelu nám nejprve posloužily biochemicko genetické analýzy polymorfních proteinů, které jsme později ještě rozšířili o molekulárně genetické metody a cytogenetické metody. Druhým nezbytným krokem bylo zavedení individuálního značení ryb. S genetickými analýzami a individuálním značením ryb bylo spojené i vytvoření rodokmenové softwarové databáze, která dala základ přesné evidenci. Tento systém jsme do přelomu tisíciletí postupně zavedli u všech chovatelů, ať už udržují genetické zdroje ryb nebo provádějí šlechtitelskou práci,“ uvedl Doc. Ing. Martin Flajšhans, Dr. rer. agr. z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (FROV JU).

Čtyřicet kmenových hejn ve dvanácti chovech
V rámci zmiňovaného programu se od roku 1996 začal podporovat nejprve kapr obecný a pstruh duhový. O rok později k nim přibyly ještě další ryby, konkrétně lín obecný, pstruh obecný, sumec velký, síh maréna, síh peleď, jeseter malý a vyza velká. Na základě genetických analýz a vzájemné příbuznosti je v současné době u kapra v genetických zdrojích jedenáct plemen. U zdomácnělého pstruha duhového jsou jako genetické zdroje evidována tři plemena, lína obecného pak reprezentuje osm plemen. Do genetických zdrojů jsou také zařazeny dvě původní populace pstruha obecného, stejný počet plemen sumce velkého, dále síh peleď a síh maréna a jeseter malý a vyza velká.
Udržováním genetických zdrojů ryb v počtu čtyřiceti kmenových hejn se zabývá dvanáct chovatelů – Rybářství Mariánské Lázně, s. r. o., Rybářství Hluboká cz, s. r. o., Kinský Žďár, a. s., Klatovské rybářství, a. s., Rybářství Telč, a. s., Rybářství Litomyšl, s. r. o., Rybníkářství Pohořelice, a. s., Rybářství Třeboň, a. s., Rybářství Nové Hrady, s. r. o., Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Jihočeský územní svaz Českého rybářského svazu a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
„Naše fakulta je jedním ze tří subjektů zabývajících se chovem jeseterovitých ryb. Vedle jeseterů malých máme i mladé remontní hejno vyzy velké, které zatím jako genetický zdroj neuplatňujeme. Čekáme na jeho rozmnožení, abychom dosáhli na velikost kmenového hejna o základním počtu 120 kusů. Je to však běh na dlouhou trať, protože tyto největší sladkovodní ryby dospívají podobně jako člověk. U mlíčáka je to ve 12 až 14 letech, u jikrnačky ještě o dva až osm let později. Speciálně jeseterům věnujeme velkou pozornost. V rámci budovaného Jihočeského výzkumného centra akvakultury a biodiverzity hydrocenóz pro ně chystáme halu s vnitřními bazény a recirkulačními systémy s temperovanou vodou. Naším záměrem je genetické zdroje nejen uchovat, ale naplnit i další cíl, to znamená nacházet pro ně nové využití v lidské výživě a zemědělství, čili využívat je také k produkci kvalitního rybího masa a kaviáru,“ pokračoval Doc. Flajšhans.

Kryobanka spermatu zůstává ve Vodňanech
Pro účely uchovávání genetických zdrojů ve VÚRH JU ve Vodňanech běží již třináct let program kryokonzervace spermatu ryb. Ani po zahájení činnosti centrální genobanky v Hradištku v roce 2009 se kryobanka spermatu ryb z Vodňan nestěhovala.
„Zamrazování spermatu ryb má svá specifika, pro něž je výhodnější aby kryobanka, líheň a laboratoře byly pohromadě. Generační ryby, které již absolvovaly předvýtěrovou přípravu v rybnících, se v líhni teplotně a hormonálně stimulují. U odebraného spermatu se pak posuzují jeho kvalitativní a kvantitativní vlastnosti. Před vlastním zmražením se sperma jednotlivých druhů ryb ředí různými médii, které jednak zabezpečují optimální koncentraci spermií v dávce a dále poskytují ochranu před tvorbou ledových krystalů. Při vlastním zamrazování se prakticky využívají dvě metody. V ideálním případě se použije kryoautomat Planer s programovatelnou ekvilibrační křivkou pro pokles teplot. U lososovitých ryb se ale vzhledem k rychlému snižování životaschopnosti spermií, ke kterému dochází například při převozu odebraného spermatu na delší vzdálenosti musí zamrazovat na místě. V takovém případě se na hladinu tekutého dusíku vylitého do polystyrenové bedny položí rámeček, do něho se dají pejety, které se po zamrazení ukládají do přepravní nádoby s tekutým dusíkem,“ vysvětlil vodňanský odborník.
Dalším specifikem rybářské praxe je test životaschopnosti spermií. Pro kontrolní oplození rozmrazeným spermatem je důležité, aby v blízkosti líhně byla laboratoř, kde se vyhodnocuje oplozenost, líhnivost, případně procento malformovaného plůdku.

Genové zdroje ryb mají smysl
Technologie chovu genetických zdrojů probíhá v přirozených podmínkách, což v případě kapra, lína, síhů a sumce znamená v rybničních chovech. Zatímco potoční pstruzi se chovají ve volných tocích, intenzivně využívaný pstruh duhový zůstane většinou v umělých nádržích. Jeseteři se chovají jak v umělých nádržích, tak v dobře připravených rybnících, což obnáší vyřešenou zoohygienu, welfare, optimální kyslíkové a teplotní poměry a konečně i zabezpečení proti predátorům.
„Bez finanční podpory ministerstva zemědělství by pravděpodobně nebylo možné udržet řadu původních čistých plemen a linií ryb, jenž se v současné době k tržní produkci nevyužívají. Zejména u kapra by je nahradily vysoce užitkové F1 hybridy. I když chovatelé dostanou jen část nákladů, má podpora velký význam. Je dobře, že rezortní ministerstvo bere vážně svou roli. Dává tím chovatelům najevo, že je to záležitost, která má smysl,“ vyjádřil své přesvědčení Doc. Ing. Martin Flajšhans, Dr. rer. agr., který je s problematikou programu konzervace a využití genetických zdrojů ryb spjatý od samého počátku.

Klíčové informace:
- Ochrana genetických živočišných zdrojů je legislativně vymezena zákonem o plemenitbě (č. 344/2006 Sb.), dále prováděcí vyhláškou č. 447/2006 Sb. a Národním programem vyhlášeným ministerstvem zemědělství 14. 6. 2006.
- Koordinátorem programu je Národní referenční středisko uchovávání a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat VÚŽV, v. v. i., jehož výkonným orgánem je Rada genetických živočišných druhů, tvořená ze zástupců vědeckovýzkumných institucí a chovatelských sdružení.
- Za uchování a využití genetických zdrojů ryb je odborným garantem Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kterou tvoří Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický a Ústav akvakultury v Českých Budějovicích.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down