Cílem frakcionace živin krmiv v Cornellském systému je získat frakce, které jsou jednoznačně určeny fyziologickým působením v trávicím traktu a současně jsou stanovitelné relativně jednoduchými analytickými postupy.
Cornellský systém (CNCPS; Van Amburgh et al., 2015) počítá s osmi frakcemi, přičemž do sacharidů byly zahrnuty i těkavé mastné kyseliny (TMK jako frakce A1) a kyselina mléčná (jako frakce A2) pocházející z fermentačního procesu při výrobě siláží. Obsah TMK v sušině siláží může dosahovat až 6 %, jedná se o konečný produkt bachorové fermentace a TMK nejsou proto zdrojem energie pro mikroorganismy. Frakce A2 (kys. mléčná), jejíž obsah v silážích se pohybuje v rozpětí 5 – 15 % sušiny, se na rozdíl od TMK bachorové fermentace zúčastňuje konverze na acetáty a propionáty s rychlostí degradace 7 %/h. Frakce A3 zahrnuje jiné organické kyseliny, které lze detekovat v zelených pícninách (např. kyselina citrónová a jablečná). Frakce A4 (vodorozpustné cukry) zahrnuje monosacharidy, disacharidy a oligosacharidy, přičemž v krmivech jsou dominantními cukry glukóza, fruktóza (monosacharidy) a sacharóza (disacharid). Frakce B2 (rozpustná vláknina – např. pektiny a glukany), se vypočítává na základě obsahu ostatních frakcí. Frakce B3 (stravitelná NDF), označovaná někdy jako potenciálně stravitelná NDF, se získá odpočtem frakce C. Tato je také označována jako nestravitelná NDF (undigestible NDF – uNDF), která se standardně vypočítává násobením obsahu ligninu vyjádřeného v % NDF koeficientem 2,4. V USA byl nově na stanovení parametru uNDF navržen postup užitím standardní metody in vitro s bachorovou tekutinou s inkubací v délce 240 h. Nový parametr uNDF zpřesňuje výpočet dynamiky trávení NDF (výpočet rychlosti degradace Kd). Pro modelový příklad průběhu bachorové degradace základních sacharidových frakcí byla zvolena zelená kukuřičná hmota, neboť kromě škrobu obsahuje i vyšší podíl rozpustných cukrů. Křivky degradace jednotlivých frakcí, včetně sumární křivky, jsou znázorněny na Grafu 1, šipky ukazují dobu, kdy je každá jednotlivá frakce v bachoru degradována. Např. frakce A4 (vodorozpustné cukry) je degradována do cca 8 h, frakce B1 (škrob) do 18 h a frakce B2 (stravitelná NDF) je z 90 % degradována přibližně do 70 h, ale její kompletní degradace, jak bylo zmíněno výše v případě uNDF, je ukončena až po 240 h. Dosahované rozpětí rychlosti degradace (Kd) u krmiv pro jednotlivé frakce je uvedeno v Tab. 1. Pro přesné optimalizace krmných dávek by bylo optimální znát aktuální hodnoty všech vstupních parametrů používaných krmiv. Zatímco obsahy jednotlivých frakcí lze získat běžnou analýzou krmiv, rychlosti degradace (Kd), především u rozpustných sacharidových frakcí, se vzhledem k vysoké náročnosti v běžných laboratořích neprovádí, jsou ale součástí Cornellské databáze krmiv. V případě rozpustných cukrů je třeba uvést, že rychlost degradace jednotlivých cukrů se může lišit (glukóza 40 %/h, laktóza 30 %/h, arabinóza 16 %/h), a výsledná rychlost degradace frakce A4, tedy rozpustných cukrů, je potom daná zastoupením jednotlivých cukrů v daném krmivu.
Ing. Michal Richter, Dr. Ing. Jiří Třináctý, prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D., prof. Dr hab. Ing. Katarzyna Szwedziak, AgroDigest s.r.o.; Mendelova univerzita v Brně, Politechnika Opolska
Podrobněji v časopisu Krmivářství 1/2018.
