Záměrem již tradičních setkání domácích specialistů z Výzkumného ústavu živočišné výroby a odborníků ze Slovinska, Slovenska, Polska a Německa není jen prezentace aktuálních výsledků výzkumu chovu prasat, ale také navázání kontaktů. Ve stejném duchu v Kostelci nad Orlicí proběhl i letošní sedmý mezinárodní workshop Research in Pig Breeding, který nastínil i vývoj této oblasti živočišné výroby v sousedních zemích.
První workshopy pořádané kosteleckým pracovištěm Výzkumného ústavu živočišné výroby vzešly z osobních kontaktů Ing. Miroslava Rozkota, CSc., a doc. Ing. Josefa Čeřovského, DrSc., s prof. Dr. Martinem Wähnerem z Anhalt University of Applied Sciences Bernburg. Jejich záměrem bylo umožnit mladým výzkumným pracovníkům prezentaci své práce v angličtině, konfrontovat výsledky s pracemi zahraničních kolegů a navázat osobní kontakty.
„K počátečním česko-německým setkáním se později přidali kolegové z Polska, a to z univerzity ve Wroclawi a z Bydgoszczi, dále ze Slovenska, respektive Košic a Nitry a nakonec ze slovinského Mariboru a Lublaně. Pochopitelně k nám začali jezdit i tuzemští kolegové. Původní listopadový termín workshopu jsme však kvůli kolegům z univerzit před pěti lety přesunuli na září. Prezentaci v angličtině jsme zvolili záměrně protože ve výzkumu se bez ní neobejdete a nebylo tak nutné řešit jazykové bariéry. Programově není workshop nijak vyhraněn, z některých prací se dají vysledovat i současné trendy chovu prasat a odlišnosti v jednotlivých zemích. Z tohoto pohledu jsou zajímavé přednášky prof. Wähnera, který, i když se primárně orientuje na reprodukci prasat, nikdy neopomine seznámit přítomné se situací v Německu v porovnání s Evropskou unií, případně s dalšími chovatelsky vyspělými zeměmi. Vynikající přednášející jsou vždy ozdobou programu, kromě již zmiňovaného kolegy z anhaltské univerzity, přesněji řečeno z oddělení aplikovaného výzkumu v Bernburgu k nim rozhodně patří například profesoři Věžník a Smola nebo docent Čeřovský. Přestože se víceméně jedná o komorní akci, jejíž rozsah je dán kapacitou školicího střediska a v neposlední řadě i podporou sponzorů, lze říci, že workshop je pro výzkum v chovu prasat v České republice významným přínosem,“ konstatoval vedoucí oddělení chovu prasat Ing. Miroslav Rozkot, CSc.
Wähner o vysoké užitkovosti prasnic
Německý specialista na reprodukci prasat ve svém vystoupení uvedl, že plodnost a reprodukční užitkovost prasnic zaznamenala v posledních deseti letech významný pokrok. Pokračování tohoto trendu pak umocňují podmínky výživy a ustájení, jež jsou na mnohem lepší úrovni.
„Při zaměření se na vysokou reprodukční schopnost prasnic, to znamená počet selat ve vrhu, musíme současně zvažovat kvalitu vrhu. V této souvislosti si pak většina chovatelů prasat pokládá otázku, kolik selat mohou úspěšně odchovat? Vyšší reprodukční užitkovost ovlivňuje porodní hmotnost selat a jejich následný vývoj a klade větší nároky na organizaci chovu v období inseminace, březosti i porodu. V posledních letech dochází k porodům větších a těžších selat, což je dáno tím, že prasnice s vysokým genetickým potenciálem mají větší dělohu a produkují více mléka. Do šlechtitelských programů je však třeba zahrnout i další znaky, například kvalitu končetin, velikost a kvalitu mléčné žlázy nebo chování prasnice při sání selat,“ uvedl profesor Wähner.
Reprodukční užitkovost prasnic a dosažení kvalitních vrhů selat ovlivňuje i samotný porod při dodržení nezbytných hygienických zásad. Jeho nekomplikovaný a bezstresový průběh má pozitivní vliv projevující se ve vitalitě selat, která pak přijímají optimální množství mleziva. V případě příliš velkého počtu selat ve vrhu nebo při nevyrovnaném vrhu, zdravotních problémech prasnice se využívá také fosteringu, což de facto znamená přemístění určitého počtu selat od biologické matky ke kojné prasnici.
Z prezentace profesora anhaltské univerzity dále vyplynulo, že mateřská plemena prasat, která se vyznačují vysokou plodností, by měla mít i další vlastnosti zajišťující přežitelnost početných vrhů. Vesměs jde o velmi obtížně měřitelné znaky, jako jsou například chování prasnice před porodem a během něho, dále při sání selat nebo při stresových situacích.
„Z ekonomického hlediska nelze kalkulovat pouze s počtem narozených, respektive odchovaných selat. Je nutné vzít v úvahy i další faktory, jako je například hmotnost vrhu, ztráty selat, zdravotní stav prasnice a délka jejího setrvání v chovu. Rovněž je potřeba analyzovat celkové náklady na jedno sele, náklady na zdravotní péči o selata i prasnice a v neposlední řadě ceny krmiv,“ zdůraznil v závěru své přednášky prof. Dr. Martin Wähner.
Klíčové informace:
– První mezinárodní workshop v Kostelci nad Orlicí proběhl v roce 2004 za účasti českých a německých specialistů.
– Posledních pět let se kosteleckých setkání účastní ještě odborníci ze Slovinska, Slovenska a Polska.
– Tématem workshopu nazvaného Research in Pig Breeding jsou aktuální otázky chovu prasat, které v posledních letech směřují zejména k ekonomickým aspektům.
