Koncem listopadu proběhl v kongresovém centru golfového areálu Kaskáda v Kuřimi u Brna seminář, jehož hlavním tématem byla výživa skotu. Zaplněný sál slyšel o pěstování krmných plodin a výživě masného i dojeného skotu ve Skotsku, o optimálních podmínkách pro bachorovou fermentaci, zásadách výživy přežvýkavců a na závěr o tom, jak se před lety žilo v Africe.
Ing. Vladimír Šiške, CSc. z pořádající společnosti Nutratech, s.r.o. v úvodu představil přednášející. Dr. Ian Henderson, technický ředitel krmivářské firmy Scotmin Nutrition Ltd. si připravil přednášku o stavu chovu skotu ve Skotsku. O činnosti mikroorganismů v bachoru přednášel doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. z VFU Brno a prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. z Mendelovy univerzity v Brně měl prezentaci na téma krmení a výživa přežvýkavců.
Živočišná výroba ve Skotsku
Ian Henderson uvedl, že skotské zemědělství tvoří kolem 0,7 % HDP Skotska a přispívá do jeho ekonomiky 650 miliony liber za rok. Přímo v zemědělství je zaměstnáno 65 000 lidí, ale je třeba připočítat také veterinární lékaře, výživáře, dodavatele surovin, apod. Zemědělci mají velmi důležité postavení také proto, že jsou strážci krajiny. A protože je Skotsko oblíbenou zemí pro turistiku a rekreaci, je jejich postavení o to důležitější.
Pro pasení přežvýkavců je využíváno asi 80 % zemědělské půdy. Také ve Skotsku dochází v posledních letech k poklesu stavu hospodářských zvířat, a to jak skotu, tak i ovcí, u nichž bylo důvodem snížení stavů onemocnění SLAK a rovněž změny politiky dotací. Živočišná výroba se podílí na zemědělské produkci více než polovinou a produkuje 1,3 miliardy liber ročně, a to zejména chovem masného skotu a ovcí. Skot se chová v oblastech Aberdeenshire, Ayrshire a na jihozápadě Skotska. Dojnice jsou chovány na 1100 farmách s průměrným počtem 180 krav, přičemž ty největší mají 1000 dojnic. Farem, na kterých se chovají masná plemena skotu, je však víc.
Chovatelé se soustřeďují na to, aby jejich výrobky měly na trhu úspěch a měly špičkovou kvalitu, hlavně pokud jde o hovězí a skopové maso. Maso může získat značku QMS (Quality Meat Scotland) a uplatňuje se i v takovém řetězci jako je britský Marks and Spencer.
Pastva a krmiva pro skotský skot
Typickými krmivy pro skot jsou v letním období pastva a v zimním období siláže, především
travní nebo jetelotravní a siláž z celých plodin. Kukuřice se ve Skotsku pěstuje z důvodu chladného podnebí velmi málo, a to pouze na jihozápadě, kde se také vyrábějí i kukuřičné siláže. Dalším ve Skotsku zkrmovaným objemným krmivem je sláma a z jadrných krmiv se ve většině chovů krmí ječmen, pšenice často ošetřená louhem sodným a oves. Z Anglie se dovážejí cukrovarské řízky a melasa. Zkrmuje se chráněný tuk, vápenaté soli mastných kyselin. Pro Skotsko je typické využívání vedlejších produktů z palíren whisky, ať už to jsou sušené lihovarské výpalky (DDG), lihovarské mláto nebo tekuté výpalky. Ian Henderson uvedl, že ročně palírny vyprodukují až 750 000 tun DDG.
Z proteinových krmiv se používá dovážený řepkový a velmi drahý sójový extrahovaný šrot.
Pro intenzivně vykrmovaná zvířata se nakupuje močovina a proteinové koncentráty, krmí se vitamíny a minerální doplňky, živé kvasinky a vyvazovače mykotoxinů, které jsou vzhledem k vlhkému počasí ve Skotsku velmi důležité.
Výživář a skotští farmáři
Ze svých vlastních zkušeností výživářského poradce Ian Henderson ví, jak důležité je získat od farmáře objektivní data, analyzovat je a po rozboru krmiva vypočítat krmnou dávku pro celé stádo. Při výpočtu krmné dávky používá software Ultramix professional, ale nestačí podle něj jen pracovat s počítačem. Výživář musí mít také zkušenosti a schopnosti posoudit efektivnost zvolené dávky. Pokud by krmná dávky, která může obsahovat velmi drahé suroviny, nebyla efektivní, farmář se již nikdy nemusí na firmu, která krmnou dávku stanovila, obrátit. Přednášející uvedl, že je rovněž třeba se soustředit i na obsah minerálních látek v silážích, zejména na kobalt, selen a měď, které jsou ve Skotsku deficitní.
Jako příklad efektivního přidávání doplňkových látek popsal používání živých kvasinek kmene MUCL 39885 (Biosprint) v krmné dávce, při němž bylo zaznamenáno zvýšení mléčné užitkovosti u dojnic v průměru o 7–9% a přírůstků u intenzivně vykrmovaných zvířat až o 9%. Podle Iana Hendersona bude práce výživářů v budoucnu ještě důležitější. Na základě údajů FAO se předpokládá, že do roku 2030 vzroste světová populace o 50 % a do roku 2050 se počet lidí zdvojnásobí, čímž se zvýší i potřeba potravin.
Bakteriální „turistika“ v bachoru
Bachor je velmi unikátní a složitý ekosystém mnoha druhů bakterií, prvoků a hub. Transformuje velkou část živin krmné dávky na těkavé mastné kyseliny a mikrobiální protein. Velká pozornost musí být věnována sestavení krmné dávky s ohledem na fermentační proces v bachoru, jeho optimalizaci a rozmnožení mikroorganismů.
Podle docenta Illka při optimální bachorové fermentaci vznikne ze sacharidů krmné dávky za 24 hodin 4–6 kg těkavých masných kyselin a 0,8–1,6 kg mikrobiálního proteinu. Aby bachor dobře pracoval, musí se dodržet některé zásadní podmínky. Teplota v bachoru by měla být 30–40o C a pH musí kolísat maximálně mezi 6,2 a 7. Velice důležitá je osmolarita (360–400 mosmol/kg), oxido-redukční potenciál, který souvisí s pH a obsahem kyslíku, má být 350 mV, obsah kyslíku maximálně 0,6 %, v bachoru je 80—140 mmol/l těkavých mastných kyselin, 2–5 mmol/l kyseliny mléčné a Na, K, Ca Mg 2,3–5,7 g/l a sušina bachorového obsahu má optimálně být 10–18 %. Mikroflóra v bachoru je velmi citlivá na pH. Sliny mají pufrovací schopnost, a pokud kráva dostatečně přežvykuje, tvoří se denně asi 100-200 litrů slin.
Různé druhy mikroorganismů mají odlišnou toleranci k pH bachoru. Například celulolytické bakterie, které štěpí celulózu, hemicelulózu a pektin, požadují pH od 6,2 do 6,8. Bakterie využívající nestrukturální sacharidy (rozkládají cukr a škrob) dobře snášejí pH mezi 5–6,6. Nálevníci rozkládající cukry, škroby i bakterie fungují v rozmezí pH 6,2–6,6.
Jako aditiva do krmné dávky pro skot se používají s úspěchem i kvasinkové kultury specifických kmenů. Podle docenta Illka dojde při jejich zkrmování k navýšení užitkovosti u dojnic průměrně o 7,3 % a při produkci masa dochází ke zvýšení denních přírůstků o 8 %. Kvasinky podporují anaerobní celulolytické bakterie v bachoru, bakterie rozkládající kyselinu mléčnou a dochází ke zlepšení využití dusíku, žravosti zvířat a jejich zdravotního stavu.
Bovinní imigranti a domorodci v ČR
Prof. Zeman dokumentoval na obrázcích různých zvířat, že se liší nejen tím, jak vypadají, ale také tím, jak přežvýkavce krmíme a jak živiny z krmiva využívají.
Při popisu fermentace v bachoru, se zaměřil na produkci a množství vytvořených plynů, především metanu a amoniaku. Pokud dojde k promíchání bachorového plynu a vzduchu s bachorovým obsahem, může dojít k nežádoucí snížené produkci anaerobní mikroflóry. Kvasinky obsažené v mikroflóře spotřebovávají při svém metabolismu část kyslíku a podporují tak růst a rozmnožování anaerobních mikroorganismů, a tak napomáhají rozvoji bachorové mikroflóry v požadovaném směru. Ztráta energie přes plynné frakce v bachoru představuje 8–15 %, často dokonce až i 20 % (živin).
Na snímku ze speciálního rastrovacího mikroskopu bylo patrné, že povrch bakterií v bachoru je obrvený. Těla bakterií jsou obalena glykokalyxy, které hrají klíčovou úlohu v přichycení bakterie k různým povrchům, např. krmiv. Vlákna jsou tvořena dlouhými polysacharidovými útvary a jejich pomocí vysílají enzymy směrem k částečkám potravy a následně s jejich spoluúčastí rozkládají živiny. Se změnou pH buňky mikroorganismů ztrácejí glykokalyxy, a tím i schopnost štěpit potravu a postupně hynou.
Část přednášky věnoval profesor Zeman tzv. uhlíkové stopě (carbon footprint). Dopad aktivit na životní prostředí se počítá jako ekvivalent oxidu uhličitého (CO2ekv.). Bylo zjištěno, že se zemědělství (obzvláště chov zvířat) podílí na znečištění životního prostředí 32 % CO2ekv. Při přepočtu na jeden litr mléka je uhlíková stopa dojnic 0,65 kg CO2ekv. a uvádí se, že konvenční zemědělství zatěžuje životní prostředí více než ekologické, ale při přepočtu produkce uhlíkové stopy na jednotku produkce potravin je na tom konvenční zemědělství mnohem lépe než ekologické (bio) zemědělství.
Jedeme do Afriky
Ing. Vladimír Šiške, ředitel firmy Nutratech, s.r.o. připravil prezentaci o svém několikaletém pobytu v Africe, v Ghaně a Tanzanii.
Své vyprávění doplnil ukázkami různých nástrojů a pomůcek, které si přivezl. Seminář byl ukončen křtem knihy ing. Šiškeho Jedeme do Afriky, kterou obdržel každý účastník semináře. Vlastní křest knihy byl proveden masajským nápojem z krve a mléka skotu zebu.
Klíčové informace:
· Firma Nutratech, s. r. o., uspořádala 25. listopadu v kongresovém centru golfového areálu Kaskáda v Kuřimi seminář s názvem Výživářská cestománie.
· Přednášeli Ian Henderson (Scotmin Nutrition Ltd., Velká Británie), doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. (Veterinární a farmaceutická univerzita Brno) a prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. (Mendelova Univerzita v Brně, děkan Agronomické fakulty).
