
Rostoucí náklady a nedostatek kvalitní slámy i tlak na efektivní využívání vedlejších produktů vedou stále více chovatelů k využívání separátu jako podestýlky pro dojnice. Zatímco ještě před několika lety šlo spíše o okrajové řešení, dnes je tzv. separát rozšířeným stelivem. Vzhledem k tomu, že se jedná o organický materiál, který je zdrojem i přirozeným prostředím pro množení mikroorganismů, je jeho využití podmíněno dodržením určitých pravidel.
Separát vzniká mechanickým oddělením pevné a kapalné složky kejdy nebo digestátu z bioplynových stanic. Při správné výrobě a následném managementu umožní vytvořit pohodlné, dobře tvarované a ekonomicky výhodné boxové lože.
Z pohledu zdravotní nezávadnosti i stability materiálu dosahuje nejlepších výsledků separát vyráběný z digestátu bioplynových stanic. Během anaerobní fermentace dochází k výraznému snížení množství patogenních mikroorganismů a výsledný materiál je stabilnější než separát vyrobený přímo ze syrové kejdy. Novější výzkumy potvrzují, že kombinace anaerobní digesce a následného dosoušení nebo kompostování vede k nejvyššímu snížení počtu mastitidních patogenů.
Obsah sušiny ve stelivu by měl dosahovat minimálně 35 %, která dodává, že u recyklovaných stelivových materiálů by měla sušina dosahovat ideálně 35–50 %, protože při nižší sušině výrazně rostou počty koliformních bakterií. Pokud je sušina nižší, stává se materiál vlhkým, lepivým a vytváří vhodné prostředí pro množení bakterií. Následkem bývá vyšší riziko mastitid, horší čistota krav i zhoršení kvality mléka.
Naopak ani extrémně suchý materiál nemusí být výhodou. Separát s obsahem sušiny nad 50 % bývá prašnější a krávy jej často intenzivněji rozhrabávají a vynášejí z boxů.
Mnoho farem využívá pro zlepšení vlastností separátu různá aditiva. Nejčastěji jde o jemně mletý vápenec, případně řezanou slámu nebo dřevní piliny. Nejrozšířenější bývá použití vápence, který pomáhá zvýšit obsah sušiny a zlepšit sypkost materiálu. Obvyklý poměr představuje přibližně jeden díl vápence na čtyři až pět dílů separátu. Další možností je aktivní dosušování.Velmi důležité je také skladování. Čerstvě vyrobený separát by měl před použitím několik dní až dva týdny zrát v zastřešeném prostoru.
Ani kvalitní stelivový materiál sám o sobě nezaručí úspěch. Stejně důležitý je správný management údržby podestýlky boxů. Při pravidelné údržbě boxových loží je potřeba odstranit trus a mokrá místa a následně doplnit tenkou vrstvu čerstvého materiálu. Častější doplňování menších dávek se ukazuje jako mnohem účinnější než jednorázové nastýlání velkého množství separátu. Krávy čerstvě přistlané boxy intenzivně rozhrabávají, zvyšuje se množství materiálu v kejdě a následně dochází k rychlejšímu zanášení kejdových systémů. Nejlepších výsledků dosahují farmy, které přistýlají denně, ideálně v době dojení, kdy jsou krávy mimo stáj.
Při zavedení separátu doporučujeme věnovat pozornost zdravotnímu stavu mléčné žlázy. Zvýšený počet somatických buněk však nelze automaticky přičítat samotnému separátu. Ve většině případů jde o kombinaci více faktorů, mezi které patří kromě hygieny boxů a kvality steliva také technologie dojení, mikroklima stáje i celkové řízení stáda. Riziko vzniku mastitid výrazně narůstá především tehdy, pokud je stelivo vlhké, znečištěné nebo není dostatečně hygienizované.
Dlouhodobě kvalitní výroba separátu vyžaduje pravidelnou údržbu separační linky. Pravidelná kontrola technologie je důležitá nejen pro spolehlivý provoz, ale také pro udržení požadované kvality výsledného steliva.
Ing. Marek Vrhel, Ph.D. a Ing. Milan Lašek, Farmetc a. s., doc. Ing. Mojmír Vacek, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta zemědělská a technologická, Katedra zootechnických věd
Podrobněji v NCH 8/2026.*