Krmivářskou společnost VVS Verměřovice znají nejenom chovatelé z východních Čech, kde má svoje sídlo. Už více než patnáct let působí v celé České republice a ročně produkuje okolo deseti tisíc tun premixů a minerálních doplňků. Každý podzim pořádá výroční konferenci, v listopadu loňského roku se sešli chovatelé v restauraci u Novotnů v Mistrovicích již po patnácté.
Tématu funkčních potravin se ve své přednášce věnoval prof. Ing. Vladimír Filip, CSc., z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Funkční potravina je podle něj jakákoli potravina, která má kromě výživové hodnoty příznivý účinek na zdraví konzumenta, jeho fyzický či duševní stav. Je to potravina (ne kapsle, tableta nebo prášek) vyrobená z přirozeně vyskytujících se složek. Měla by se konzumovat jako součást denní stravy. Její konzumace ovlivňuje některé pochody v organismu, například posiluje přirozené obranné mechanismy proti škodlivým vlivům prostředí, působí preventivně proti nemocem, příznivě ovlivňuje fyzický a duševní stav a zpomaluje proces stárnutí.
Rozvoj civilizačních chorob, růst počtu seniorů a výdajů na zdravotní péči vedl v závěru minulého století ke zrodu funkčních potravin: „Bylo nutné dát lidem k dispozici takové potraviny, které nebudou jen živinami, ale poskytnou člověku něco, co pomůže snížit riziko civilizačních chorob a zlepší jeho zdravotní stav,“ vysvětlil prof. Filip. Podle něj se dají funkční potraviny definovat jako přechodná skupina mezi běžnými potravinami a léky, léky to však nejsou. „Jejich cílem není léčit, ale příznivě ovlivňovat předchozí stav mezi zdravím a nemocí,“ konstatoval přednášející.
Desatero pro funkční potraviny
Podle profesora Filipa by se mělo dodržovat následujících deset bodů:
doporučovat pouze potraviny s vědecky ověřeným a dokázaným přínosem,
pozor na vedlejší účinky, srovnávat s účinky příbuzných léků,
dbát na výběr potraviny, z níž má být funkční,
zlepšovat legislativu,
respektovat přiměřenost dávek,
dbát na celkovou správnou výživu,
konzumovat funkční potraviny s mírou, ale v dostatečné účinné dávce a pravidelně,
nestřídat, neměnit mezi různými funkčními potravinami,
vzít v úvahu, že přínos se projeví až po delší době,
neopomínat konzultovat konzumaci funkčních potravin s lékařem.
Probiotika ve funkčních potravinách
Na trhu se v současné době objevují funkční potraviny v následujících druzích:
mléčné výrobky,
roztíratelné tuky,
pekařské výrobky,
nealkoholické nápoje,
funkční čokoláda (probiotika).
Probiotika jsou živé mikroorganismy přidávané do krmiv nebo potravin, které příznivě ovlivňují zdraví jejich konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry. Nejvýznamnější skupinou jejich použití jsou fermentované mléčné výrobky.
Zdravotní přínosy probiotik:
ustavení/obnovení vyvážené mikroflóry,
zvýšení odolnosti proti osídlování tlustého střeva patogeny,
snížení hladiny celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu,
snížení produkce potenciálních karcinogenů jinými mikroorganismy,
zmírnění intolerance některých jedinců vůči laktóze,
posílení imunitního systému,
zvýšená resorpce vápníku,
bakterie mléčného kvašení produkující bakteriociny k potlačení nežádoucí mikroflóry,
syntéza některých vitaminů.
Přínosy prebiotik
Dalšími potřebnými látkami jsou prebiotika. Jejich zdravotní přínos spočívá mimo jiné v:
příznivém vlivu na složení mikroflóry tlustého střeva důsledkem selektivní podpory růstu žádoucích mikroorganismů (bifidobaktérií), a tím se současně potlačuje potenciálně patogenní mikroflóra.
snížení energetického příjmu (nevstřebávají se v tenkém střevu).
Další přínosy se předpokládají podobně jako u probiotik, vyžadují však podle přednášejícího vědecké ověření.
Mezi další potřebné látky patří antioxidanty, antikarcenogeny, peptidy a bílkoviny nebo CLA – konjugovaná kyselina linolová.
Reprodukce skotu
Problémům v reprodukci skotu se ve svém příspěvku věnoval doc. MVDr. Antonín Vinkler, CSc., z VFU v Brně. Současnými, velmi závažnými problémy v reprodukci podle něj jsou:
• vysoký výskyt puerperálních komplikací,
• opožděný nástup říje po porodu,
• nevýrazné příznaky říje,
• nedostatečná detekce říje,
• nízký stupeň koncepce (zabřezávání),
• vysoká embryonální mortalita,
• mrtvě narozená telata,
• vysoký podíl býčků u mléčného skotu,
• vysoké brakování dojnic,
• nízká natalita.
„Například puerperální komplikace se dají řešit několika způsoby. Je možné je přehlížet nebo je řešit spolu s nevýraznými příznaky říje, opožděným nástupem říje a její špatnou detekcí. Další možností je využívání systémů umožňujících provedení zaručené inseminace bez vyhledávání říjících se plemenic. Tyto systémy jsou založeny na principu indukce říje a ovulace (Selectsynch, Ovsynch, Cosynch, Presynch, Resynch).
Všechny systémy zaručené inseminace předpokládají, že se pracuje se zdravými zvířaty, která mají funkční pohlavní orgány a standardně odpovídají na podávané preparáty.
