Krmivo je jedním z nejvýznamnějších vnějších faktorů, které má rozhodující vliv nejen na výši produkce, ale podstatně ovlivňuje i kvalitu produktů hospodářských zvířat.
V pícninách a v silážích se mohou vyskytovat nežádoucí obsahové složky krmiva, které označujeme jako antinutriční látky. Antinutriční látky kontaminující krmiva jsou látky cizorodé, kterými mohou být kontaminovány pícniny a siláže v průběhu pěstování, sklizně, ale i při úpravě a vlastním konzervačním procesu.
Jejich přítomnost v rostlinném organismu je dána druhem pícniny (geneticky) a jejich koncentrace je závislá na celé řadě vnějších faktorů, jako jsou faktory klimatické, zdravotní stav porostů, hnojení porostů, ale i mechanické poškození rostlin apod. Antinutriční látky přirozeně přítomné v krmivech lze rozdělit podle jejich charakteru a chemického složení do jednotlivých skupin.
Křemík a jeho soli jsou součástí trichomů a inkrustují buněčné stěny. Jako dusičnanové (NO3) ionty jsou přirozeně přítomné dusíkaté látky v každé rostlině. Draslík se vyskytuje ve všech rostlinách (KNO3). Ve fyziologických množstvích je jedním z nejdůležitějších intracelulárních prvků.
Alkaloidy jsou sekundární rostlinné metabolity s různou chemickou strukturou a různými účinky na zvířata. Rostliny obsahující alkaloidy mají zpravidla hořkou chuť a zvířata se jim vyhýbají. Z hlediska výživy zvířat lze za nejvýznamnější považovat:
Námelové alkaloidy vytvářené Paličkovicí nachovou (Claviceps purpurea), rostoucí na žitě, pšenici, ovsu i pícninách a plevelných travách zvláště v létě s vlhčím počasím v době květu.).
Pyrrolizidinové alkaloidy se vyskytují v rostlinách rodu Starček (Seneci spp.).
Kyanogenní glykosidy mohou uvolňovat jedovatý kyanovodík, při mechanickém porušení rostlinných tkání (sečení, žvýkání, mráz). Z krmných plodin je nutné věnovat pozornost druhům, jako je štírovník růžkatý, jetel plazivý, čirok obecný, méně kyanogenních glykosidů obsahují bojínky, jílky, vojtěška, semena vikví, bobu a lnu.
Saponiny jsou zvláštní kategorií rostlinných glykosidů. Vyznačují se hořkou chutí, pěněním ve vodných roztocích a schopností hemolyzovat erytrocyty.
Třísloviny chemicky patří do různorodé skupiny přirozených polyfenolů. Tím, že mají schopnost reagovat s bílkovinami, způsobují inhibici enzymů jako β – glukosidáz, α – amyláz, lipáz, trypsinu a dalších. Lignin. Je o amorfní látku impregnující fibrily celulózových a hemicelulózových polysacharidů. Lignin je prakticky nestravitelný a působí jako mechanická bariéra pro trávicí enzymy (vyjma některých bachorových bakterií a hub).
Rostlinné estrogeny inhibují sekreci živočišných estrogenů, narušují ovulaci, pohyb vajíčka ve vejcovodu, vyvolávají nepravou říji, způsobují degenerativní změny na pohlavních orgánech
Mechanické kontaminanty kontaminují pícniny v souvislosti s narušením životního prostředí (popílek, prach, spady), při nevhodné sklizni (cizí předměty, zemina) nebo při nedodržování technologické kázně při jejich úpravě a konzervaci (cizí předměty, zemina). Nejčastěji jde o prachové částice, které mechanicky poškozují sliznice trávicího traktu (mikrotraumata) a vyvolávají zánětlivé stavy manifestující se jako gastritidy a enteritidy. Z hlediska hygieny a zdraví je významnou skutečností, že na svém povrchu často prachové částice nesou virové partikule, bakterie, plísně a jejich spory (mykotoxiny).
prof. Ing. Eva Straková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc., FVHE VETUNI Brno
Podrobněji v časopisu Krmivářství 3/2022.
