Společnost VVS Verměřovice vždy začátkem roku pořádá cyklus seminářů zaměřených na silážování, ani letos tomu nebylo jinak. Semináře se konaly v pěti tradičních oblastech České republiky. Podle zájmu bylo vidět, že téma výroby a zkrmování kvalitních objemných krmiv, ale i předcházení mastitid je opravdu nekončící příběh. Hlavními řečníky byl Ing. Jiří Burdych (VVS), Ing. Václav Brynda ml. (VVS), Ing. Eduard Hanina (Limagrain) a MVDr. Josef Prášek, PhD., veterinární lékař specializující se na antimastitidní program.
Ing. Jiří Burdych tradičně přivítal posluchače trochou ekonomiky mléčného sektoru. Přinesl poměrně pozitivní zprávy o farmářských cenách mléka, ačkoli v jednotlivých regionech ČR se někdy výrazně liší. Podle vývoje v některých státech Evropy je v ČR prostor pro navyšování stavů mléčného skotu.
Václav Brynda mladší poukázal v úvodu na fakt, že silážování má dlouhou historii sahající až 3000 let do minulosti, přičemž významný průlom přišel s Artturim Virtanenem, který za své výzkumy získal Nobelovu cenu. Metoda patentovaná v roce 1932 byla v podstatě druhem siláže, která zlepšila skladování zelené píce. Proces zahrnoval přidání zředěných anorganických kyselin. Zvýšená kyselost zastavila škodlivou fermentaci a neměla nepříznivý vliv na nutriční hodnotu krmiva nebo zvířat, kterým je krmeno. V roce 1945 obdržel Virtanen Nobelovu cenu za chemii „za svůj výzkum a vynálezy v zemědělské a výživové chemii“.
V hlavní roli bakterie a enzymy
Dnes již dobře víme, že hlavní roli v procesu silážování hrají bakterie mléčného kvašení, které přeměňují rozpustné sacharidy na oxid uhličitý a kyselinu mléčnou. Václav Brynda zmínil, že v procesu jsou klíčové dva typy bakterií – Pediococcus jako starter (fungující při vyšším pH) a Lactobacillus jako finišer (působící v nízkém pH).
Nekonečný příběh mastitid
Nekonečný příběh mastitid popsal ve své prezentaci MVDr. Josef Prášek, PhD., veterinární lékař, chovatel, jehož Alma mater je Veterinární univerzita Brno.
V úvodu MVDr. Prášek poukázal na hlavní problém, kterým je vysoká spotřeba antimikrobiálních látek (AML) v chovech skotu – až 68 % se spotřebovává (spotřebovalo) na léčbu a prevenci infekcí vemene. Podle nařízení EU 2019/6 je preventivní použití AML zakázáno a jejich nasazení musí být podloženo průkazem bakteriálního původce.
Celý článek najdete v Našem chovu 3/2025.
