12.12.2019 | 11:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Šíření AMP pokračuje

V článku publikovaném v říjnu tohoto roku jsem popisoval dřívější předpovědi šíření afrického moru prasat (AMP) v zemích EU a s tím související situaci u našich sousedů v Polsku a na Slovensku. V obou zemích došlo k významnému zhoršení nákazové situace v průběhu roku 2019 s tím rozdílem, že Slovensko zaznamenalo první případy a ohniska AMP v létě tohoto roku, zatímco v Polsku se území s výskytem uvedeného nebezpečného onemocnění zvětšovalo v populaci divokých prasat i v chovech prasat, jako každý rok, bez tendence ke zpomalení, nebo zastavení postupu jeho dalšího šíření.

Za poslední dva roky jsme si přivykli pohlížet na situaci v Polsku jako nedobrou, ale přesto s vývojem, který má svou logiku. Tento pohled byl však zásadně změněn oznámením polských orgánů o výskytu AMP u divokého prasete v blízkosti města Zeliona Gura v Lubušském vojvodství v blízkosti hranic s Německem (asi 80 km). Na místo až dosud kontinuálně probíhajícího šíření afrického moru prasat v populaci divokých prasat s posouváním linie výskytu o několik kilometrů ročně západním směrem byl nečekaně a bez souvislosti zaznamenán výskyt AMP na území, kde se dosud nevyskytoval. A to ve vzdálenosti téměř 300 km od současných oblastí s výskytem AMP v populaci divokých prasat. Došlo tedy k velkému skoku, kterého se v Polsku obávali a který znamená výrazné urychlení dalšího šíření AMP. Shodou okolností je to na dříve předpovídaném a tedy i předpokládaném hlavním směru šíření z východu na západ k hranicím s Německem. Dva nově potvrzené případy infekce divokých prasat (nálezy uhynulých zvířat) v okolí města Zeliona Gora mají v polském systému pořadové číslo 1959 a 1960 (počítáno od 1. ledna 2019) s výsledkem oznámeným dne 14., respektive 16. listopadu 2019.
Polsko je tedy jednoznačně nejvíce postiženou zemí EU. V souvislosti s tím je potřebné sledovat i vývoj situace v chovech prasat. V porovnání s tím je situace na Slovensku méně dynamická a opravdu detailně sledovaná. Od potvrzení prvního případu výskytu AMP 8. srpna 2019 bylo do 18. 11. potvrzeno celkem 22 případů infekce divokých prasat, z toho u šesti ulovených a 18 nálezů uhynulých prasat. Potvrzení šesti případů od počátku října svědčí o tom, že v husté populaci divokých prasat se virus šíří bez ohledu na sezónu. Směr šíření viru v populaci divokých prasat na východním Slovensku je vcelku logický z jihu od maďarské hranic na sever podle toků velkých řek (Bodrog, Latorica, Laborec a Ondava). Ve srovnání s tím je celkový počet 11 ohnisek AMP v chovech domácích prasat podobný.
Více se dočtete v článku prof. MVDr. Jiřího Smoly, CSc., který najdete v lednovém čísle časopisu Náš chov.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down