Šlechtění holštýnského skotu na odolnost vůči bronchopneumonii u telat

Bronchopneumonie (BP) je u telat, tj. do 180 dní věku, stále přetrvávající významný zdravotní problém nepříznivě ovlivňující jejich welfare a užitkovost i ziskovost podniku. Ukazujeme možnosti šlechtění na zvýšení odolnosti vůči BP u telat. Pro odhad genomických plemenných hodnot pro tuto vlastnost jsme využili informace od 97 415 jalovic a 51 407 genomických jedinců. Zdravotní data pocházela z Deníku nemocí a léčení. BP byla online zaevidována u 10,94 % jaloviček, dědivost BP byla 2,28 %. Relativní genomické plemenné hodnoty (R_GPH) aktivních býků se pohybovaly v rozmezí 18–194 % se spolehlivostmi 25–92 %. Byl nalezen kladný vztah R_GPH odolnosti vůči BP k R_GPH býků pro plodnost.

Infekční onemocnění dýchacích cest (celosvětově bovine respiratory disease, nověji/úžeji infectious bronchopneumonia; BP) jsou u telat a mladého skotu přes významné pokroky v živočišné výrobě i ve veterinární medicíně stále přetrvávajícím významným problémem. Řádná evidence výskytu nemocí u hospodářských zvířat je základem úspěšné šlechtitelské práce. To platí zejména pro nemoci jako je bronchopneumonie u telat, která se vyznačuje nízkou dědivostí. Tím se dostávají šlechtitelé do situace, že pouze spolehlivý odhad plemenné hodnoty pro odolnost vůči této nemoci je použitelný pro výběr odolných rodičů příští generace dojeného skotu. Samotný výskyt respiračního onemocnění totiž o dědičném založení pro odolnost nositele vůči bronchopneumonii díky nízké dědičnosti nic nevypovídá. Přesto, že se BP vykazuje nízkou hodnotu heritability, jedná se o geneticky podmíněný rozptyl, a proto je znak BP vhodným kandidátem šlechtění na zvyšování odolnosti, tj. pro předpověď genomických plemenných hodnot, genomickou selekci.

Materiál a metodika

Základní soubor chovatelských údajů o zvířatech byl poskytnut Českomoravskou společností chovatelů, a.s. (ČMSCH) a zahrnoval primární data o jalovicích dojených plemen jako je datum narození a vyřazení, plemenná příslušnost, číslo hospodářství apod. Obsahoval údaje o cca 250 000 zvířatech ze 170 podniků, které dodávaly zdravotní data do webové aplikace Deník nemocí a léčení zastřešené aplikací. BP byla v Deníku zaevidována u 11,6 % všech telat bez rozdílu plemene a pohlaví. Nízké počty v roce 2017 jsou dány jednak zprovozněním evidenčního systému v tomto roce a jednak tím, že zahrnuje jen šest měsíců od července do konce roku. V následujících letech je patrný vzestup počtů záznamů i případů bronchopneumonie u telat, který do r. 2023 koresponduje s nárůstem počtu uživatelů Deníku, případně s jejich postupným využíváním Deníku nejen pro evidování zdravotních událostí u krav ale i u telat. I když počet uživatelů Deníku rostl i v roce 2024 (na 259 chovatelů s více než 650 tis. zdravotních záznamů u necelých 160 tis. zvířat), v grafu je paradoxně patrný mírný pokles evidovaných záznamů i případů bronchopneumonií. Toto snížení nemocnosti lze patrně vysvětlit mimořádně příznivými povětrnostními podmínkami v roce 2024, zejména velmi brzkým nástupem jara. Většina případů BP byla zaevidovaná jen jedním záznamem a tento stav evidence zůstává v posledních letech setrvalý. Předpověď genomických plemenných hodnot byla provedena lineárním animal modelem a jednokrokovou metodou genomického odhadu. Efekty zahrnuté do rovnice byly jednak pevné: spojené se stádem, rokem a obdobím narození jalovice, na základě 114 hospodářství, roků narození 2017 až 2024 a čtyř období narození (leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen a až prosinec) a dále náhodné: efekt jedince spojený s rodokmenem (226 303 jedinců) a zbytkový efekt. Pro tvorbu genomické části příbuzenské matice byla použita genomická informace o 51 407 H jedincích, z toho bylo 5 696 býků a 45 711 jalovic a krav, z nichž u 39 481 byl sledován výskyt nemoci. Počet efektivních SNP byl 36 650.Pro vlastní výpočet GPH byl použit program BLUP90IOD a pro stanovení spolehlivosti program ACCF90GS, verze 2025 (Misztal et al. 2025). Výsledné odhady GPH pro BP byly převedeny na relativní GPH (R_GPH) s průměrem 100 a odchylkou. Referenční hodnota (100 %) pro výpočet byl průměr GPH H býků narozených v roce 2010. Směrodatná odchylka R_GPH je 12. Vyšší hodnoty R_GPH vyjadřují vyšší odolnost vůči nemoci.

Výsledky a diskuse

U jalovic holštýnského plemene (H) použitých v této studii pro odhad plemenných hodnot byla BP online zaevidována do 180 dní věku alespoň jednou u 10,94 % jedinců (tj. 10 659) s průměrnou hodnotou na hospodářství 11 %. Tato hodnota není na první pohled nijak vysoká a koresponduje i s v úvodu citovaným výskytem BP u telat v USA. Odráží ale jen podíl těch telat, u kterých byl průběh BP natolik zřetelný, že bylo přistoupeno k jejich léčení (především antimikrobiky). Vzhledem k povinnosti zaznamenávat použití léčiv na předpis byly zejména tyto případy v Deníku zaevidovány. Lze však předpokládat, že lehký klinický průběh BP mohla prodělat ještě řada dalších telat, především ve skupinovém ustájení po odstavu, a že faktická nemocnost byla tudíž vyšší.

 Závěr a doporučení pro praxi

Důsledná evidence výskytu zdravotních poruch u hospodářských zvířat je základem úspěšné šlechtitelské práce na odolnost vůči nim. To platí zejména pro nemoci/znaky, které se vyznačují nízkou dědivostí jako je bronchopneumonie u telat. Jen na základě adekvátní evidence jsou šlechtitelé schopni dát k dispozici spolehlivou předpověď plemenné hodnoty pro odolnost vůči bronchopneumonii u telat použitelnou pro výběr odolných rodičů příští generace dojeného skotu. Samotný výskyt BP totiž o dědičném založení pro odolnost nositele vůči bronchopneumonii u telat díky nízké dědičnosti nic nevypovídá. Ukázali jsme, že existuje možnost odhadovat plemenné hodnoty pro odolnost vůči BP u telat s tím, že mezi býky používanými v současné době jsou rozdíly využitelné pro výběr. Stejně tak to platí i pro jalovice a krávy. Potvrdili jsme důležitost genotypování skotu. Zásadní pro jeho chovatele je praktikovat stálou a důslednou evidenci údajů o onemocněních, která je pak využitelná jak pro management stáda, tak i pro šlechtění.

Ing. Ludmila Zavadilová, CSc., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., doc. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Ing. Eva Kašná, Ph.D., Ing. Zuzana Krupová, Ph.D., doc. MVDr. Alena Pechová, CSc., doc. Dr. Ing. Josef Kučera, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v .i., Praha-Uhříněves, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno, Mendelova univerzita v Brně, Českomoravská společnost chovatelů, a. s., Hradištko

Podrobněji v NCH 10/2025.*