Podle vědců je tedy dalším krokem například hodnocení toho, jak se genotyp zvířat, jejich produkce a životní prostředí vzájemně ovlivňují. Zaměřili na přesun některých genomických inovací ze zemědělských plodin k hospodářským zvířatům, s důrazem na tzv. precizní produkci živočišných produktů.
Stejně tak jako se mění chovatelské a šlechtitelské techniky, tak změnám podléhají i kritéria výběru plemenných zvířat. Šlechtění za pomoci plemenných hodnot či genetických markerů přispělo k výraznému zlepšení produkce v chovech hospodářských zvířat. Avšak implementace genomiky za dobu svého působení u dojeného skotu vedla ke zdvojnásobení genetického zisku. V průběhu let se většina z počátečních selekčních indexů pro krávy a býky, jež byly zaměřené převážně na znaky produkce, zacílila na tzv. funkční vlastnosti, jako jsou plodnost, zdraví a celková odolnost.
Počet hodnocených znaků a vlastností neustále stoupá a jejich vliv zaměstnává mysl mnohých. Proto je nutné hledat nové přístupy ke klasifikaci a vyjádření těchto charakteristik, ale též jejich zpracování a prezentaci.
Na trhu se objevují stále sofistikovanější řešení, která pracují se širokou škálou parametrů a berou ohled na různé faktory.
Ale ne vše se dá zvládnout snadno a rychle, a to ani s genomikou. Nízká dědivost takových vlastností, jako je například plodnost, zdraví končetin a vemen, konverze živin, dlouhověkost a dlouhovýkonnost, komplikuje šlechtění na tzv. funkční vlastnosti.
Za posledních šedesát let došlo u holštýnského skotu nejenom k výraznému zvýšení produkce mléka, ale také k citelnému zhoršení plodnosti, což se odrazilo na ekonomice chovu. Chovatelé kladou stále vyšší důraz na redukci nákladů na chov, tj. hledí na spotřebu a konverzi krmiva, reprodukci – zejména pravidelné zabřezávání, zdraví a potřebu veterinárních zásahů a samozřejmě na dlouhověkost.
Nenašli bychom snad pracoviště, kde by se kromě šlechtění na vyšší efektivitu nevěnovali i emisím skleníkových plynů – v případě skotu hlavně metanu. Podle všeho to vypadá, že s nižšími emisemi metanu může být spojena efektivnější produkce mléka, energie, která není potřeba pro vznik metanu, může sloužit k produkci mléka. Že by se podařilo nalézt další řešení, které by bylo výhrou pro obě strany? To ukážou další roky.
S využitím zahraničních materiálů zpracovala Ing. Anna Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 1/2022.
