Šlechtění nejenom s genomikou

Ačkoliv genomické technologie dosáhly v předchozím desetiletí obrovského pokroku, je stále ještě co zlepšovat. Kam dál ve šlechtění hospodářských zvířat?  Další výzkum v oblasti genomiky by se měl věnovat zejména přesnosti predikce výsledků, aby chovatelé prasat, skotu, drůbeže a provozovatelé akvakulturních zařízení, měli možnost lépe odhadovat jejich efektivitu, která je závislá na celé řadě proměnných.

Podle vědců je tedy dalším krokem například hodnocení toho, jak se genotyp zvířat, jejich produkce a životní prostředí vzájemně ovlivňují. Zaměřili na přesun některých genomických inovací ze zemědělských plodin k hospodářským zvířatům, s důrazem na tzv. precizní produkci živočišných produktů.

Stejně tak jako se mění chovatelské a šlechtitelské techniky, tak změnám podléhají i kritéria výběru plemenných zvířat. Šlechtění za pomoci plemenných hodnot či genetických markerů přispělo k výraznému zlepšení produkce v chovech hospodářských zvířat. Avšak implementace genomiky za dobu svého působení u dojeného skotu vedla ke zdvojnásobení genetického zisku. V průběhu let se většina z počátečních selekčních indexů pro krávy a býky, jež byly zaměřené převážně na znaky produkce, zacílila na tzv. funkční vlastnosti, jako jsou plodnost, zdraví a celková odolnost.

Počet hodnocených znaků a vlastností neustále stoupá a jejich vliv zaměstnává mysl mnohých. Proto je nutné hledat nové přístupy ke klasifikaci a vyjádření těchto charakteristik, ale též jejich zpracování a prezentaci.

Na trhu se objevují stále sofistikovanější řešení, která pracují se širokou škálou parametrů a berou ohled na různé faktory.

Ale ne vše se dá zvládnout snadno a rychle, a to ani s genomikou. Nízká dědivost takových vlastností, jako je například plodnost, zdraví končetin a vemen, konverze živin, dlouhověkost a dlouhovýkonnost, komplikuje šlechtění na tzv. funkční vlastnosti.

Za posledních šedesát let došlo u holštýnského skotu nejenom k výraznému zvýšení produkce mléka, ale také k citelnému zhoršení plodnosti, což se odrazilo na ekonomice chovu. Chovatelé kladou stále vyšší důraz na redukci nákladů na chov, tj. hledí na spotřebu a konverzi krmiva, reprodukci – zejména pravidelné zabřezávání, zdraví a potřebu veterinárních zásahů a samozřejmě na dlouhověkost.

Nenašli bychom snad pracoviště, kde by se kromě šlechtění na vyšší efektivitu nevěnovali i emisím skleníkových plynů – v případě skotu hlavně metanu. Podle všeho to vypadá, že s nižšími emisemi metanu může být spojena efektivnější produkce mléka, energie, která není potřeba pro vznik metanu, může sloužit k produkci mléka. Že by se podařilo nalézt další řešení, které by bylo výhrou pro obě strany? To ukážou další roky.

 S využitím zahraničních materiálů zpracovala Ing. Anna Marcinková

Podrobněji v časopisu Náš chov 1/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down