Na aktuální nákazovou situaci ohledně slintavky a kulhavky (SLAK) na Slovensku a v Maďarsku zareagoval také Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., který na uvedené téma uspořádal 26. března webinář. Aktuální informace ohledně zmiňovaného virového onemocnění, které se na našem území vyskytlo naposledy před padesáti roky, poskytl ředitel Státní veterinární správy České republiky Zbyněk Semerád, kterému sekundovali doc. MVDr. Peter Lány, Ph.D., z Veterinární univerzity Brno a specialista na zoohygienu, welfare a biosekuritu doc. MVDr. Pavel Novák, CSc.
Webinář určený zejména pro chovatele přežvýkavců a prasat nezahájil ředitel Státní veterinární správy (SVS ČR) vůbec optimisticky.
„Nákazová situace ohledně slintavky a kulhavky se ještě zhoršila, protože před malou chvílí jsme obdrželi oznámení z Maďarska, že mají nové ohnisko v chovu mléčného skotu se třemi tisíci dojnicemi a ochranné pásmo zasahuje do Rakouska. Aktuálně tak jsou čtyři ohniska slintavky a kulhavky na Slovensku a další ohnisko v Maďarsku. Na Slovensku je ohniscích čtyři tisíce zvířat, k 1800 zvířatům v Maďarsku přibylo dalších tři tisíce kusů,“ konstatoval na úvod MVDr. Zbyněk Semerád.
Dále zdůraznil, že klinické příznaky uvedeného virového onemocnění nejsou „učebnicové“, respektive jsou nevýrazné, což může být velký problém z hlediska včasného odhalení nebezpečné nákazy sudokopytníků.
„Zpočátku nebylo na zvířatech nic vidět. Až dojičky si všimli drobných puchýřků na strucích a potom, co se začaly objevovat eroze a afty, které byly pro zvířata bolestivé, krávy se při nasazování strukových násadců začaly bránit kopáním. V jiném chovu postižené slintavkou se asi u dvou tří krav v další fázi objevily typické příznaky v podobě salivace a malých změn v tlamě a dále nevýrazně změny na končetinách, bez toho, že by zvířata kulhala. S ohledem na nevýrazné příznaky bude ještě větší problém v chovech skotu bez tržní produkce mléka, kde si onemocnění nemusí delší dobu nikdo všimnout,“ varoval první muž SVS ČR.
V souvislosti s nákazou ředitel SVS ČR dále zdůraznil, že všechna zvířata v ohnisku musí být utracena.
„Ojediněle se vyskytují názory, že by se zvířata dala vakcinovat. Rozhodně to nelze zrealizovat ze dne na den. Nejprve se musí předložit Evropské komisi žádost se zpracovaným vakcinačním plánem, na jejímž základě je z evropské banky vakcín proti slintavce uvolněna vakcína pro potřeby imunosupresivní vakcinace v ohnisku. Jejím cílem je snížit infekční tlak, ale zvířata se přesto musí utratit. V současné době jsou na Slovensku navakcinovaná všechna hospodářství, přičemž z Maďarska máme informaci, že v nových ohniscích budou vakcinovat také,“ shrnul dále MVDr. Semerád.
Jak dále zaznělo, vzhledem k množství je problém utratit všechna zvířata najednou. Na Slovensku to je jen z jednoho hospodářství 2700 krav, přičemž v jediném tamním asanačním ústavu zpracují zhruba polovinu kadáverů.
„Musím zareagovat na některé dezinformace konstatováním, že do České republiky se do asanačních podniků ze Slovenska nevozí a ani nebudou vozit žádná zvířata. Z toho důvodu se na Slovensku rozhodli, že budou utracená zvířata zahrabovat. A podle dostupných informací víme, že v Maďarsku zahrabali všechna zvířata. Práce spojené s likvidací zvířat v hospodářstvích začaly v sobotu a nějakou dobu ještě potrvají, protože kadávery není kam odvézt. Dále se rozhodlo o utracení všech vnímavých zvířat v tříkilometrovém pásmu okolo ohnisek. Soupisy zvířat už jsou hotové, ale vzhledem k omezené kapacitě asanačního ústavu se toto rozhodnutí možná ještě bude přehodnocovat. Samozřejmě, že nastává problém i s živočišnými produkty, respektive s mlékem a masem. Do včerejška (poznámka: 26. 3.) platil na Slovensku zákaz porážení vnímavých zvířat, ale už by to mělo být uvolněné s tím, že maso ze zvířat z pásma, která jsou po klinickém i laboratorním vyšetření, se musí označit jako výsekové a nesmí se vyvážet do jiného členského státu,“ vysvětlil SVS ČR.*
