Výstavba speciálního zpracovatelského závodu na jatečné králíky pro slovenské chovatele brojlerových králíků odstartovala nové možnosti odbytu a současně i cenového zhodnocení produkce. Až do roku 2002 se totiž na Slovensku v jatečných provozech drůbeže zpracovávala pouze malá část jatečných králíků. Realizace jatečného zpracování většího podílu produkce probíhala v zahraničí, především v České republice a Maďarsku, ale i Itálii nebo Německu.
Slovensko má vlastní zpracovatelský závod na jatečné králíky
Výstavba speciálního zpracovatelského závodu na jatečné králíky pro slovenské chovatele brojlerových králíků odstartovala nové možnosti odbytu a současně i cenového zhodnocení produkce. Až do roku 2002 se totiž na Slovensku v jatečných provozech drůbeže zpracovávala pouze malá část jatečných králíků. Realizace jatečného zpracování většího podílu produkce probíhala v zahraničí, především v České republice a Maďarsku, ale i Itálii nebo Německu. Vybudováním nového zpracovatelského provozu s kapacitou 2000 králíků za směnu se pokryly všechny současné produkční zdroje králíků. Podle předběžných odhadů by tak 400 000 zpracovaných králíků v roce 2004 více než pětkrát převýšilo tento ukazatel z roku 2002 (75 000 kusů). Postupný rozmach brojlerových chovů králíků se pozitivně odráží i na exportu této komodity do zahraniční, který má zásadní význam pro ekonomiku chovu. Na domácím trhu vzniká i permanentní nabídka králičího masa, ale vysoká samozásobitelská schopnost obyvatelstva (roční produkce z drobnochovů se odhaduje na úrovni 6 miliónů králíků) a vysoké ceny v maloobchodní síti, které se pohybují kolem 220 až 250 SK za kilogram masa s kostí, brání jejímu většímu odbytu.
K určité stabilizaci tohoto sektoru pak nahrává i ukončená výstavba velkých farem brojlerových králíků a zefektivnění produkce menších farem. Standardem optimálního stájového prostředí jsou ochlazovací zařízení, která za vyšších letních teplot pracují na principu evaporace (odpařování). Plošná instalace ochlazovacího zařízení představuje ekologicky, ekonomicky i technicky optimální variantu snižování teploty ve stájových prostorách.
Nákupem genetiky ze zahraničí se očekává zvýšení, zkvalitnění a vyrovnání produkce jatečných zvířat. V užitkových chovech se uplatňují především francouzský brojlerový králík HY PLUS a v menší míře německý ZIKA. Vedle toho se ještě využívají linie novozélandského bílého a kalifornského králíka. V budoucnu by se mohlo počítat ještě s linií Výzkumného ústavu živočišné výroby v Nitře, vyšlechtěnou do paternální pozice v užitkovém křížení za účelem zintenzivnění růstu, vyšší živé hmotnosti a tím i vyšší masné užitkovosti. V rámci zlepšování plemenářských služeb se připravuje i poskytování inseminační služby.
Za zásadní by se dala označit výroba a distribuce krmiv, kterou pozitivně ovlivnilo konkurenční prostředí. Na trhu jsou k dostání speciální krmné směsi pro jednotlivé kategorie králíků – pro chovná zvířata, odstavená zvířata, pro výkrm I, výkrm II a doplňková krmná směs. Většina komponentů, především pak vojtěškové úsušky, extrahované šroty slunečnicové, řepkové, dále sladový květ, oves, pšeničné otruby a ječmen pochází z domácích zdrojů. Vitaminové a minerální premixy jsou zahraniční provenience. Účinky různých ochucovadel do směsí ve většině případů nesplnily očekávání.
Chovatelé brojlerových králíků na Slovensku jsou sdruženi do Králikárskej únie, která má 35 členů, víceméně vlastníků chovů.
Přestože současné krmivové a ustajovací kapacity představují několikanásobně vyšší možnost produkce, další rozvoj chovu brojlerových králíků s dominantní vazbou na export bude záviset na kurzu slovenské koruny.
