Systém sledovanosti nutriční hodnoty a kvality, resp. bezpečnosti krmiv nebo krmných směsí je výchozím ukazatelem nejen pro zajištění zdraví zvířete, odpovídajícího welfare, ale i pro získání bezpečné suroviny nebo potraviny animální provenience. Nedílnou součástí krmných směsí určených k výkrmu kuřat jsou tuky, které jsou pro svůj vysoký obsah energie nenahraditelnou součástí všech krmných směsí. Bez tuků by nebylo možné dosáhnout požadované produkční účinnosti krmných směsí. Cílem práce bylo posoudit vliv tří druhů rostlinných olejů (sójový, řepkový, slunečnicový), jako energetické složky krmných směsí pro brojlerová kuřata, na zastoupení dieteticky významných mastných kyselin ve svalovině brojlerových kuřat, zejména ze skupiny polynenasycených n-3 a n-6 mastných kyselin.
Do pokusného sledování byli zařazeni jednodenní kohoutci masné hybridní kombinace brojlerových kuřat ROSS 308, kteří byli náhodně rozdělení do tří skupin po 15 kusech při respektování technologického postupu výkrmu brojlerů masného hybrida ROSS 308 dle doporučení dodavatele brojlerových kuřat při ustájení na hluboké podestýlce. Výsledky živé hmotnosti, konverze krmné směsi a úhyn byly vyjádřeny k 1., 10., 25. a 35. dnu věku. Během výkrmu byly zkrmovány kompletní krmné směsi BR 1 (1.–10. den), BR 2 (11.– 5. den) a BR 3 (26.– 35. den) předkládané ad libitum prostřednictvím tubusových samokrmítek; voda byla sledovanými jedinci přijímána ad libitně z kloboukových napáječek. Krmná směs BR 1 byla připravena na bázi sójového oleje a byla shodná pro všechny 3 skupiny. Krmné směsi BR 2 a BR 3 obsahovaly přídavek rostlinných olejů, a to skupina SO – sójový olej, skupina ŘO – řepkový olej a skupina SLO –slunečnicový olej.
Krmné směsi (BR 2 a BR 3), ve kterých byl jako hlavní zdroj tuku použit řepkový olej, obsahovaly výrazně vyšší obsah MUFA ve srovnání s krmnými směsmi s obsahem sójového nebo slunečnicového oleje. Z tohoto pohledu lze považovat řepkový olej jako významný zdroj MUFA v krmných směsích, a to především kyseliny olejové (C18:1n9), která je dominantní v rámci skupiny MUFA. Tato mastná kyselina představovala 97,1 % až 98,3 % ze ∑ MUFA. Ze skupiny PUFA n-6 byla dominantní mastnou kyselinou kyselina linolová (C18:2n6), která v rámci PUFA n-6 představovala více jak 99 % ze ∑ PUFA n-6. Z dosažených výsledků vyplývá, že testované oleje představují významný zdroj PUFA n-6 v krmných směsích, a to především slunečnicový a sójový olej. Mezi esenciální živiny, často deficitní v krmných směsích, patří PUFA n-3. Jejich výrazně vyšší obsah byl pozorován u krmných směsí obsahujících sójový a řepkový olej, oproti směsím s olejem slunečnicovým. V krmných směsích byla jako jediná prokázána kyselina α-linolenová (C18:3n3). Z uvedených výsledků lze konstatovat, že sójový a řepkový olej jsou významným zdrojem PUFA n-3 v krmných směsích. Z dietetického hlediska nelze hodnotit kvalitu tuků v krmných směsích jen podle obsahu jednotlivých skupin mastných kyselin, ale především na základě jejich vzájemných poměrů. Z tohoto pohledu zaujímá významné postavení poměr PUFA n-3 : PUFA n-6. Optimální poměr by se měl pohybovat kolem 1 : 5. Čím širší je uvedený poměr, tím lze hodnotit tuk jako dieteticky méně vhodný. Z tohoto hodnocení vychází, že dieteticky nejvhodnější tuk byl prokázán v dietách s obsahem řepkového oleje 1 : 6,8 (BR 2) a 1 : 6,5 (BR 3), méně vhodný s obsahem sójového oleje 1 : 11,8 (BR 2) a 1 : 8,8 (BR 3). Jako nejméně vhodný lze považovat tuk v dietách s obsahem slunečnicového oleje s poměrem 1 : 38,7 (BR 2) a 1 : 14,2 (BR 3).
Z hlediska kvality prsní a stehenní svaloviny kohoutků brojlerových kuřat ROSS 308 jako potraviny, ve vztahu k poměru PUFA n-3 a PUFA n-6, lze hodnotit za dieteticky nejvhodnější svalovinu kohoutků, kterým byla podávána dieta na bázi řepkového oleje – 1 : 6,6 a 1 : 7,2, ve srovnání se svalovinou kuřat vykrmovaných dietou se sójovým (1 : 9,3 a 1 : 8,1) nebo slunečnicovým olejem (1 : 14,2 a 1: 18,2).
prof. Ing. Eva Straková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, FVHE VETUNI Brno,
prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc.
