Menu
e-shop
V posledních dekádách dochází k velkému rozvoji technologií progresivního zemědělství napříč všemi odvětvími živočišné výroby, chov skotu nevyjímaje. Moderní systémy zahrnující robotiku, automaty a prvky umělé inteligence mají za cíl usnadnit chovatelům každodenní práci, zefektivnit rozhodování a šetřit čas i pracovní sílu. Zásadní otázkou však zůstává, které technologie skutečně zlepšují welfare zvířat a jak správně interpretovat naměřené hodnoty. Na tyto otázky se zaměříme z pohledu etologie v sérii článků, přičemž budeme vycházet ze současných principů hodnocení welfare.
Současné hodnocení welfare zvířat využívá model pěti domén (Mellor et al. 2020), který zahrnuje čtyři domény/oblasti – výživu, prostředí, zdraví a chování. Stav zvířete v těchto oblastech se promítá do páté domény – mentálního stavu. V následujícím článku se budeme zaměřovat na první oblast – výživu.
Úspěšný chov zvířat vychází z respektu k jejich přirozenému chování, které úzce souvisí s biologickými a etologickými potřebami. Chovatel by proto měl při výběru technologií vždy zvážit, zda dané řešení skutečně dává smysl z pohledu fyziologie a chování zvířat. Na trhu je k dispozici velké množství automatických a robotických systémů, které usnadňují práci chovateli. Pokud jsou však použity v typu ustájení, které biologii druhu nerespektuje, mohou prohloubit již vzniklou deprivaci a paradoxně tak úroveň welfare nejen nezlepšit, ale i naopak zhoršit.
Při výběru technologie by si proto chovatel měl položit několik otázek. Mohou zvířata provádět aktivitu společně (například společně přijímat krmivo) nebo je tato technologie spíše izoluje od stáda/skupiny a od ostatních jedinců? Mají zvířata dostatek času a prostoru pro příjem krmiva? Podporuje daná technologie pozitivní sociální interakce mezi zvířaty? Umožňuje submisivním jedincům vyhnout se konfliktu s dominantním zvířetem (odejít, vyhnout se)? Snižuje daná technologie stres a konkurenci mezi zvířaty (nenutí submisivní zvířata čekat u krmiště, drbadel apod.)? V neposlední řadě se také může chovatel ptát, zda daná technologie nenarušuje nebo nepřináší komplikace do vztahu člověka a zvířete a také zda tato technologie může přispět k pozitivním emočním stavům.
Skot je silně sociální druh s přirozenou potřebou synchronizace aktivit – zvířata se ráda pasou, přijímají krmivo a odpočívají společně. Sociální prostředí má významný podíl nejen na psychické pohodě zvířat, ale také na tvorbě potravních návyků telat a jejich schopnosti učit se ovládat technologické prvky stáje. Skot je přirozeně zvědavý a rád zkoumá nové prvky i ingredience, což pomáhá předcházet nudě a stereotypnímu chování. Zároveň je to druh vyžadující pravidelnou denní rutinu odpovídající cirkadiánnímu biorytmu, což je vhodné zohlednit i při nastavení technologií.
Výzkumy ukazují, že množství a kvalita interakcí mezi ošetřovatelem a zvířaty významně ovlivňuje vztah člověk-zvíře, který je klíčový nejen pro welfare zvířat, ale i pro efektivní management stáda..
Na trhu existuje široká škála smart technologií. Pro telata se jedná o automatické krmné systémy s individualizovaným dávkováním mléčného nápoje pro skupinové i individuální ustájení. Pro dojnice jsou k dispozici automatické přihrnovače krmiva, automatické krmné vozy nebo automatické krmné boxy. Mezi monitorovací technologie patří např. 3D kamery sledující potravní chování či nositelné senzory detekující změny v aktivitě a přežvykování. V následujícím textu představíme vybrané technologie pro výdej krmiva a zhodnotíme jejich vliv na welfare z pohledu etologie.
Výhodou systému je kontrola správné kvality a teploty i množství mléčného nápoje a zároveň umožňuje krmení telat vícekrát denně vyšším celkovým množstvím nápoje bez zatěžování lidské pracovní síly.
Nevýhodou může být použití v kombinaci se systémem ustájení, který u telat podporuje sociální deprivaci. Pokud se systém používá u individuálně ustájených telat, nemají kontakt nejen se svými vrstevníky, ale ani s člověkem, jak tomu obvykle bývá u krmení mléčného nápoje ošetřovatelem telat.
Hlavní výhodou je možnost častějšího krmení odpovídajícího přirozenému chování a flexibilní reakce na individuální potřeby. Sběr a vyhodnocení dat o krmení umožňuje ranou detekci onemocnění i predikci růstového potenciálu.Nevýhodou může být delší adaptace na systém u některých telat vyžadující individuální asistenci.
Systém zaznamenává množství přijatého krmiva a vody, dobu strávenou u boxu a frekvenci návštěv každého zvířete. Data umožňují včasnou detekci problémů. Hlavní nevýhodou je vysoká pořizovací cena omezující využití především na výzkumné farmy
Automatické přihrnovače krmiva posouvají krmivo zpět ke žlabu několikrát denně a patří k prvním moderním technologiím, které si chovatelé pořizují. Zajišťují kontinuální dostupnost krmiva mezi dávkami TMR, automatické krmné systémy, které krmivo nejen distribuují, ale také připravují a čerstvou TMR.
Nabídka technologií pro výdej krmiva je dnes mimořádně široká. Ne každé řešení však automaticky přináší zlepšení welfare. Klíčové je vždy pečlivě zvážit, zda je daná technologie relevantní pro konkrétní podmínky chovu a zda skutečně respektuje biologické a etologické potřeby zvířat.
Ing. Barbora Valníčková, Ph.D., Ing. Radka Šárová, Ph.D., Ing. Ágnes Moravcsíková,
Oddělení etologie, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v .i.
Podrobněji v NCH 11/2025.
