Ve čtvrtek 23. listopadu 2023 proběhl v zasedací místnosti Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v .i . v Praze Uhříněvsi seminář „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat“. Přednášející seznámili posluchače z řad odborné, chovatelské a vědeckou veřejnost s výsledky výzkumu v oblasti masného a dojeného skotu i prasat.
Seminář moderovala Dr. Ing. Jitka Kyselová, která v úvodu poskytla informace o činnosti oddělení genetiky a šlechtění, o členění oddělení a řešených projektech. Na šlechtění masného skotu plemen aberdeen angus, na využití genomické selekce se soustředila Ing. Zdeňka Veselá, Ph.D. a popsala také sonografické měření nejdelšího zádového svalu u tohoto plemene. Řekla mimo jiné, že přestože se v ČR kvalita masa neodráží v jeho ceně, upřednostňuje mnoho chovatelů masného skotu zvířata s lepšími kvalitativními ukazateli. Jedná se především o producenty jatečných zvířat, kteří realizují prodej ze dvora. Z toho důvodu bylo v roce 2019 v rámci řešení konkrétního projektu a na základě zájmu chovatelů plemene aberdeen angus spuštěn pravidelné roční sonografické měření vlastností souvisejících s kvalitou masa. Cílem byla předpověď genomických plemenných hodnot pro sonografické měření MLLT. dalším cílem bylo porovnání konvenčních plemeněných hodnot s genomickými. Dále jde o porovnání odhadu plemenných genomických a konvenčních plemenných hodnot a patří sem i porovnaní genomických PH předpovězených metodou SSGLUP a wssGLUP. Masný skot se genotypuje od roku 1218 a v současnosti jde o 33 147 genotypů celkem a z toho je 8588 genotypů aberdeen angus. Plemeno je v české republice nejčetnější.
Sonografická měření nejdelšího zádového svalu probíhala běhen čtyř ročníků 2019, 2020, 2022 a 2023. Měření prováděla jedna odborná hodnotitelka podle metodologie Breedplan. Měřili se čistokrevní jedinci aberdeen angus (AA)ve věku 200–500 dní a bylo jich 2677. Celkem se hodnotilo 7251 zvířat s rodokmenem (3 generace). Soubor byl před počítáním očištěn tak, že byla vyřazena zvířata bez rodokmenu (58), jiná plemena než čistokrevný AA (61), ta u nichž byla poznámka nezadávat (3), zvířata mladší než 200 dní (4) a starší než 500 dní (38), ta, u nichž nebyly hodnoceny všechny čtyři vlastnosti (1) a zvířata s neznámou hmotností při hodnocení (1) i ta, která měla záznamy s více než jedním odlišným hodnocením (22). Celkem bylo vyřazeno 177 zvířat. Pro hodnocení jich zbylo 2500 – 1354 jalovic a 1146 býků. Počet hodnocených a genotypovaných jedinců byl 7251. Vytvořil se průnik SNP na všech použitých čipech u genotypovaných jedincích. Genomické plemenné hodnoty (PH) byly předpovězeny metodou ssGLUP. Konvenční PH zohledňují matici příbuznosti na základě rodokmenových údajů. U konvenčních PH se předpokládá, že vztah mezi jedincem a otcem je 0,5, že každý rodič předává 50 % svém genetické informace. Ale vlivem crossing overu může ve skutečnosti předávat 38–65 %. U genomických PH dochází ke zpřesnění., k navýšení spolehlivosti předpovězených PH. Byla vytvořena modelová rovnice s pevnými efekty skupina vrstevníků – chov + den měření, pohlaví telete x dvojčata, věk matky v rocích (do 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 let a starší) a kvadratická regrese na věk při měření ve dnech. Náhodnými efekty v rovnici byly jedinec a náhodná reziduální chyba. Objevily se významné rozdíly mezi předpovězenými genomickými a konvenčními PH, genomické PH mají vyšší spolehlivost především u genopypovaných jedinců. Rozdíly mezi genomickými PH předpovězenými ssGLUP a wssGLUP jsou nepatrné, ale dochází k lehkým změnám v pořadí jedinců (mezi nejlepšími 20 zvířaty) podle předpovězených PH.
Podrobněji v časopisu Náš chov 1/2014.
