Téměř 60 % metanu jako skleníkového plynů produkují dojnice z rumenu během trávení. Enterické emise metanu přispívají odhadovaných 1,7 % k úhrnu globálních skleníkových plynů. Existují projekty pro redukci emisí metanu díky způsobu krmení. Přesto se už dávno dobře ví, že metan jako skleníkový plyn vydrží v atmosféře pouze deset let, na rozdíl od plynů, které produkuje průmysl, energetika či doprava.
Rozdíly mezi vysokoprodukčními a nízkoprodukčními dojnicemi mohou být až 5,7–6,5 %. Zjistilo se, že vyšší podíl tuků v krmivu znamení snížení produkce metanu až o 20 %. Nejdůležitější ale samozřejmě je, že s výší užitkovosti klesá také počet krav alespoň na evropském kontinentě. Větší problém může být v rozvojových zemích.
Chov skotu hraje klíčovou roli ve výrobě potravin z globálního hlediska. Dojnice a skot vůbec dokážou jedinečným způsobem využít pastviny a vedlejší produkty rostlin a poskytovat velmi výživný zdroj bílkoviny pro výživu lidí.
Od šedesátých let se globální plocha plodin zvětšila je o 15 %, pastviny o 8 %, produkce plodin stoupla 3,5krát a živočišná výroba 2,5krát. Produkce skleníkových plynů na jednotku potravin klesla o 60 od roku 1960. Ačkoli úplná stopa potravinářské výroby se zvětšila, nestalo se tak z hlediska produkce skleníkových plynů.
Roky šlechtění vedly k vzniku zvířat s vyšší efektivitou krmení, která mohou přijmout méně krmiva bez snížení užitkovosti. Nižší příjem krmiva vede k redukci produkce CH4.
Všeobecný cíl chovu zvířat je produkovat nové generace, které budou produkovat živočišné potraviny efektivněji, ekonomičtěji a příznivěji k životnímu prostředí.
Planeta Země a se postupně otepluje po mnoho desítek let. Důvodem je rostoucí množství skleníkových plynů uvolněných do atmosféry. Jeden z nejznámějších skleníkových plynů je dioxid uhlíku (CO2). Je to plyn bez zápachu. Uvolňuje se do atmosféry při hoření fosilních paliv. Fosilní paliva uvolní dioxid uhlíku do atmosféry, přičemž uhlík v dioxidu uhlíku po miliony let uložen pod zemí ve formě uhlovodíků. Kromě toho se do atmosféry uvolňuje také jako výsledek jistých chemických reakcí (výroba cementu).
Oxid dusný (N2O) je uvolňován během zemědělských a průmyslových aktivit, spalování fosilních paliv a tuhého odpadu, stejně jako při čištění odpadních vod.
Hydrofluorocarbony, perfluorocarbony, hexafluorid sáry a trifluorid dusíku jsou syntetické, silné skleníkové plyny, které jsou uvolňovány při mnoha výrobních postupech.
Po dioxidu uhlíku je dalším nejhojnějším skleníkovým plynem metan (CH4). Metan pochází z přirozených antropogenních zdrojů, kam patří mokřiny, vodní plochy, býložravci jako sloni, klokani atd. Antropogenní zdroje se dělí do čtyř hlavních skupin, a to přirozené plyny, zdroje nafty a petroleje, zemědělství a jiné zdroje. Zemědělskými zdroji metanu jsou rýžová pole, skot a hnojení. Jiné zdroje zahrnují pálení z biomasy, těžba uhlí a zavážek a odpadní vody.
Účinek plynu na změnu klimatu závisí na třech hlavních faktorech, a to na koncentraci v atmosféře, jak dlouho v ní zůstanou a jak silně ovlivní atmosféru.
Na planetě žije asi 1,4 miliardy krav a každá produkuje 250–500 litrů metanu denně. Tak mnoho tzv. expertů nyní věří tomu, že bude nejlepší jíst méně masa a nepít mléko Ale mnohem jistější je hledat chyby vedoucí proti změně klimatu u sebe. Procházet se nebo jezdit na kole místo autem. Pokud možno nelétat, netopit fosilními palivy, recyklovat odpadky a podobně.*
Podrobnější informace v časopisu Náš chov 1/2021.
