Telata chovaná ve skupinách jsou více socializovaná, lépe zvládají nové situace a pobyt v novém prostředí, rychleji navazují kontakt s neznámými telaty a rychleji se učí než telata chovaná individuálně. Raný sociální kontakt ovlivňuje pohodu telat nejen během vlastního odchovu, ale i v průběhu jejich sloučení do skupiny a následně i v dospělosti.
Úspěšnost odchovu telat závisí na věku, kdy budou spojena do páru, respektive do skupiny. Aby se snížila konkurence mezi telaty, věkový rozdíl by neměl být větší než dva týdny a živá hmotnost by se neměla lišit o více než deset kilogramů. Věk telat se řídí samostatným příjmem podávaného mléka. Klíčovým faktorem je úroveň imunity jedince. Telata se rodí bez protilátek, které se začínají vytvářet asi až od 14. dne po narození. Do té doby hraje důležitou roli kolostrální imunita, kterou mládě získává v prvních hodinách po narození příjmem imunoglobulinů obsažených v mlezivu. Jejich vysoká hladina v mlezivu je nezbytná pro rozvoj imunity telete a pro ochranu před nemocemi v raném věku. Včasné podání odpovídajícího množství mleziva vytváří předpoklady pro lepší imunitní ochranu telete. Zatímco imunoglobuliny obsažené v mlezivu poskytují telatům okamžitě pasivní imunitu, aktivní imunita se u nich vytváří postupně s narůstajícím věkem a zráním organismu.
Zásadně se nedoporučuje slučovat telata do páru nebo skupiny v období tzv. imunologického okna, tj. mezi 14 až 21 dnem po narození. V této době totiž u telat dochází ke snížení hladiny „pasivních protilátek“získaných od matky prostřednictvím kolostra a protilátky z aktivní imunity ještě nejsou na odpovídající hladině.
Vyhodnocením vlivu věku spojení telat do páru na jejich chování, užitkovost a zdraví se ve svých pokusech zabýval tým specialistů Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., Praha – Uhříněves, respektive Ing. Gabriela Malá, Ph.D., doc. MVDr. Pavel Novák, CSc., Ing. Pavlína Jiroutová, Ing. Josef Knížek, Ing. Eliška Nejedlá a David Procházka. Jejich výsledky najdete v únorovém čísle časopisu Náš chov.*
