Sociální prostředí a výživa jsou klíčovými faktory pro učení telat

Schopnost učení a pamatování si je základem úspěšné adaptace, která umožňuje zvířatům přežití v měnících se podmínkách prostředí Učení a trénink, často formou hry, je přípravou na budoucí situace, se kterými se daný jedinec setká, a které bude muset řešit. Přestože by se mohlo zdát, že v moderních chovech žijí zvířata ve stabilních podmínkách, a proto adaptabilita již není potřeba, opak je pravdou.

Zvířata se od narození musí navykat na prostředí farmy (pohyb po stáji, způsob a frekvenci krmení, zdravotní péči, kontakt s lidmi) a učit se sociálním dovednostem (rozlišovat prvky chování a identifikaci ostatních jedinců). Navzdory omezenému počtu výzkumů zabývajících se učením u skotu bylo zjištěno, že tato zvířata disponují pozoruhodnou schopností učení a adaptace. Výzkumy prokázaly, že skot dokáže v poměrně krátkém čase zvládnout různé kognitivní úlohy, přičemž jejich dominantní zrakové vnímání jim umožňuje efektivně rozpoznávat individuální lidi i ostatní krávy, pamatovat si umístění krmiva po dobu několika týdnů a dokonce řešit složitější prostorové úlohy

 Vliv sociálního prostředí na schopnosti učení

Sociální prostředí v rané fázi ontogeneze může mít velký vliv na schopnost učení telat a schopnost si naučené pamatovat a využít. Skot v podmínkách bez zásahu člověka žije v menších mateřských stádech, která jsou složena z dospělých krav (matek) a jejich současných a odrostlých mláďat. Telata jsou první dva až pět dní tzv. zalehávacího typu, kdy čekají skryta ve vegetaci na matku, která je pravidelně přichází nakojit. Poté následují matku do stáda, kde se od druhého až třetího týdne začleňují do školek, kde tráví většinu času se svými vrstevníky. Toto sociálně různorodé prostředí je ideální pro rozvoj učení. V průběhu života jsou telata dojeného skotu vystavena mnoha výzvám v rámci běžného managementu, včetně změn krmného prostředí, sociálního přeskupování a interakce s novými technologiemi, jako jsou robotické dojicí zařízení a automatické krmné systémy. Jedinci s větší flexibilitou se mohou rychleji přizpůsobovat těmto změnám, což zlepšuje život zvířat i farmářů. Telata, která se rychleji přizpůsobují environmentálním změnám, mohou být méně stresovaná během adaptace, což umožňuje snazší a bezpečnější manipulaci a potenciálně snižuje míru vyřazování.

Sociální učení a význam zkušených zvířat

Dalším typem učení, které je v sociálně komplexním prostředí stáda velmi časté, je učení se od ostatních jedinců ve stádě. Může se jednat o učení od vrstevníků nebo od starších jedinců . Učení od starších jedinců je v různorodém stádě/ skupině poměrně častý a umožňuje mláďatům “odkoukat” reakce a vyvarovat se tak zbytečných pokusům a omylům.

Vliv výživy a množství mléka na kognitivní schopnosti

Dalším faktorem, který může ovlivnit schopnost telat učit se a pamatovat si, je výživa, kdy v rané ontogenezi hovoříme především o množství přijatého mléka. Za přirozených podmínek telata pijí mléko od matek několikrát za den v menších dávkách. V intenzivních chovech se často krmí méně krát a ve výrazně menším množství. Studie, která se tímto problémem zabývala potvrdila, že hlad má negativní vliv na schopnost učení neboť telata, která pociťovala hlad měla horší paměť, menší schopnost soustředění, větší frustraci a celkově se obtížněji učila oproti telatům, která byla krmena vyšší dávkou mléka.

Závěr a praktická doporučení

Závěrem lze shrnout, že učení telat je pro současné chovy stále aktuálním a důležitým faktorem. Pro dobré kognitivní funkce telat je třeba dbát především na jejich dobrý sociální rozvoj a dobrou výživu. Díky tomu budou mít telata lepší kognitivní schopnosti a budou schopna se lépe vypořádat s mnohými výzvami v chovu.

 Ing. Radka Šárová, Ph.D., Ing. Ágnes Moravcsíková, Mgr. Katarína Bučková, Ph.D.,  Oddělení etologie, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.  v .i.,  Katedra etologie a zájmových chovů, FAPPZ,  ČZU v Praze,  Department of Animal Science, College of Agriculture and Life Sciences, Iowa State University Ames

Podrobněji v NCH 5/2025.