Zájem o mléko a mléčné produkty ovcí a koz se v České republice pozvolna zvyšuje, spolu s tím roste i celková produkce a nabídka mléka a mléčných produktů. Zdraví mléčné žlázy a kvalita mléčné produkce je úzce spojena s intenzitou výroby a celkovým managementem chovu a zároveň výrazně zasahuje do jeho ekonomiky. Zdravotní aspekty mléčné produkce ovlivňují nejen množství mléka a jeho kvalitativní parametry, ale i nezávadnost suroviny pro potravinářské zpracování.
Jedním z hlavních ukazatelů onemocnění mastitidou může být vedle subjektivního zhodnocení mléčné žlázy i stanovený počet somatických buněk (PSB) v mililitru mléka. U koz je PSB obecně vyšší a v průběhu laktace je více proměnlivý než u ovcí. Za hlavní důvod je považován výskyt epiteliálních buněk, které se do mléka uvolňují při jeho tvorbě. Množství PSB ovlivňuje také plemeno, fáze a pořadí laktace, říje, ale i hygienická opatření nebo dojící zařízení. Zvýšený počet somatických buněk nad 1000 tis./ml způsobuje zvýšení pH, snižuje obsah tuku a laktózy, výtěžnost a kvalitu sýrů, dochází k pomalejšímu srážení a vyššímu rozkladu bílkovin v mléce a ke změnám chemických a smyslových znaků mléka. I z toho důvodu je v některých zemích, včetně Evropské unie, již předepsán limit PSB v kozím mléce. Například ve Španělsku je stanoven maximální PSB 1000 tis./ml, pokud je tato hodnota překročena, je chovatel penalizován. V Norsku je za prémiové považováno mléko s PSB do 1200 tis./ml. V USA se hranice PSB pohybuje od 750 do 1000 tis./ml, pokud je obsah PSB v mléce pod 300 tis./ml, označuje se jako prémiové.. V České republice doposud není stav somatických buněk v mléčné kontrole užitkovosti ovcí a koz sledován a spolu s tím není ani stanovena hranice PSB, která by ukazovala na vhodnost mléka pro další zpracování.*
Více se dočtete v článku Ing. M. Hofmannové z Výzkumného ústavu živočišné výroby, který vyjde v prosincovém čísle časopisu Náš chov.
